cestou levé ruky...

objevila se v kuželu světla
milovnice dobrého smíchu
s vinoucími vlasy
v lechtivém rozmaru

pomalu povstala
z úhelného kbelíku
a s hlasem vln pravila
nenechám se jen tak
tahat za nohu
přitom v ruce držela
pumpičku na kolo
kde zářilo znamení na ciferníku

jsem rituál ohně
posvátná bylina
z rozpuštěného másla
v duševní kovárně
tvarovaného vědomí

vydej se se mnou příteli
cestou levé ruky
v přechod pomocí smyslů
a spontánnosti těla
k projevu v nehybném bodu
otáčejícího se světa
ani tělo
ani bez těla
ani od
ani do
v nehybném bodě
kde je tanec
ale žádný pohyb
ani zastavení

tam kde mýtická Soror
pečuje o květinu
kterou přinesla holubice
snášející se z hvězd
a v jejím průsečíku lodyhy
vyrůstá třetí květ

mohu jen říci
že jsem tam byl
ale nemohu říci kde
ani nemohu říci jak dlouho
protože by to bylo
umístěné v čase