s kočkami spolu jíme, navzájem se ukláníme
4. 11. 2017
» autor: panK. |
vrátil jsem se
vešel do domu bez dveří
schody zasypala suť
střecha modrá obloha
pod cihlami
moje hračky z dětství
po válce
na parkety dopadá slunce
dírami po oknech
ticho
zpěv ptáků
venku plyne čas
v knihovně
mezi prázdnými listy knih
našel jsem báseň
co jsem kdysi psal a
už jsem jí nerozuměl
po válce
ten dům
jsem já
je moje duše
říká hlas
utíkám
a v uších mi zní stará báseň
pořád jí nerozumím
vešel do domu bez dveří
schody zasypala suť
střecha modrá obloha
pod cihlami
moje hračky z dětství
po válce
na parkety dopadá slunce
dírami po oknech
ticho
zpěv ptáků
venku plyne čas
v knihovně
mezi prázdnými listy knih
našel jsem báseň
co jsem kdysi psal a
už jsem jí nerozuměl
po válce
ten dům
jsem já
je moje duše
říká hlas
utíkám
a v uších mi zní stará báseň
pořád jí nerozumím
Tipů: 6
» 04.11.17
» komentářů: 3
» čteno: 566(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.11.2017 - 16:12
Domov — toť kořeny, které z člověka nelze vytrhnout ani vyrvat. Leda i s ním zničit.
Jemná duše navenek drsňáka promluvila.
Jemná duše navenek drsňáka promluvila.
» 18.02.2018 - 10:14
Domov je nejkrásnější místo na světě. Tedy když tam jsou ty správný lidi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: První láska | Následující: Láska je jako noční můra