Erma

Kopané rozumím jak koza petrželi, tak jen k tomu lítání. Nikdy jsem neměla problém sednout do letadla, až do doby, kdy jsme odlétali z Tokia a pilot vlétl do splavu (letadlo před námi spálilo vzduch). Padali jsem dvě stě metrů, připoutaní byli celkem v pohodě, nepřipoutaní včetně personálu, který začal rozvážet občerstvení to škaredě odnesl. Od té doby, kam nedojedu autem, tam nejedu. Tu hrůzu, křičící lidi, létající vše co není připoutané, byl zážitek čisté esence hrůzy. Vím, že jsem zoufale držela malého thajského chlapce a málem jsem ho udusila, ani nevím jak mi přistál na klíně. Prostě od té doby letadla nemusím. Vím, že to není o fotbale, ale já píši o tom, že fobii můžeme i získat.

Nicméně píšeš zajímavě, i když téma je pro mě "španělská vesnice", ale vím co je "aut" :-))). Jsem dobrá, že jo :-). st

Vítej, já bych to tak černě neviděla. Mám "počítačové" děti, ale každou sobotu vyrážejí na Lysou, do aquaparku a jinde.

Vzal jsi si velké a těžké sousto a moc ti přeji, aby se ti podařilo oživit to na co lidé mají tendenci zapomínat. A zapomínat by se nemělo. Jen to číslo obětí je opravdu nadsazené velmi.

Tvoji povídku už znám, tak i sem napíši, že se mi líbí a že si myslím, tohle máme asi všichni, jen u mě vždy vítězí ta líná, nezodpovědná Berta. ST

gabkin: děkuji moc, já teď nemám na psaní moc času, mám tu nemocnou maminku a je to úvazek na celý den a noc, a tak občas jen ve spěchu zaběhnu. No snad bude lépe a budu mít aspoň čas přečíst dílka ostatních.

E.T.Jane: taky si myslím, že mu to patřilo :-)). Děkuji za zastavení.

la loba: on je měl v odstavené lednici na balkoně, to bylo ostudy :-)). A ten rambajz taky stál za to. Děkuji.

taky bych si schrupla v krásném červeném máku .-) ST

Už bylo o básničce řečeno dost, posílám jen ST

enigman: Tak je fakt, že bez perspektivy to v životě nejde. Ale hormony a testosteron jsou mrchy :-)). Díky za návštěvu.

Vítám vás zpět. Vzpomínali jsme na vás, jak se tam máte a já trochu záviděla. I když počasí asi letos nebylo nic moc, určitě vám tam bylo fajn.

básněnka: Já ti nevím, ale asi ji pořádně naštval. Já bych si tolik práce nedávala, na to jsem líná:-)). Jinak moc děkuji.

kasparoza: Tak my ženský, když jsme wopuštěný, tak se buď hroutíme, nebo zuříme. Já vím jsme divné :-))), tak já zatím soudím jen dle vyprávění, ale co já vím...
Děkuji za zastavení.

la loba: Myslím, že zvířata nás obohacují a dávají nám víc, než my jim. Aspoň to tak cítím. Mě docela těší, že takto to cítí i mé děti. Když má člověk soucit se živým tvorem, tak určitě i jeho vztah k lidem není špatný a to je myslím důležité. Jsi hodný člověk, takové mám moc ráda. Děkuji ti za hezký komentář.

vavaoko: tak dobrá, vždy je co zlepšovat, ale pro mě je psaní relax, abych nehnila v nečinnosti. Děkuji moc.

Jsi úžasný pozorovatel, moc hezky se tvé vyprávění čte. A máš pravdu, což je důležité. Posílám ST

Skvěle napsané, pobavilo, poučilo. Myslím, že tyhle boje vedeme všichni, mnohdy úspěšně, mnohdy méně. Ale je fakt, že mít rád a mít pocit, že nás někdo má rád, je asi ten nej...
Díky za hezkou povídku. ST

vanesa: Máta: Lota: Lilith: la loba: kvítek: hloubavá: Ardina: Dámy, všem vám moc děkuji za přečtení i milé komentáře. Vím, že zbytek Libres se veselí na srazu, určitě si to užívají, tak jsem jen chtěla, aby i nám tu bylo trochu veselo. Přeji krásnou neděli.

enigman: Když je nejhůř, tak to jistě jde :-). Děkuji za komentář.

Romana Šamanka LadyLoba: To jo, ale také smutná skutečnost. Děkuji za komentář.