umělec2

A kdo byl Jurij víš? Nápovědu dám, že Gagarin se jmenoval.

zahlédl jsem tam vteřinu, jenž se sekundou na chvilku stala, aby v ní se proměnila.

Chtěl jsem kdysi krtkem býti. I teď se mi stejně ty oči klíží.

Emocemi, chtěl bych býti zmítán.

Když vidím foťák, vzpomenu si na ten, co mi někdo ukradl. A pak na Dakar.

Že by si byl nejen stejně starej, ale i stejně dobrej? To měla být nadsázka. Nebo, že by ne?

Dnes ne, snad zítra si to dopřečtu - pálí mne očička a chce se mi už spát.

Třetí. tedy první druhá třetí. A to je ta Tvoje. Tak dám T

vavaoko: básněnka: Války pro mne nejsou ospravedlnitelné dnes ani tehdy. Vždy jde jen o zájmy úzkého okruhu lidí a obyčejní lidé z ní prospěch nikdy nemají. Ti jen strádají. A že je v jejich čele král, diktátor, anarchista na věci nic nezmění. Jsou samozřejmě války obrané k hájení území, obrany lidí ty za ospravedlnitelné považuji. Jinak bych všem vojevůdcům doporučil boxerský ring a ne nesmyslné zbrojení co odčerpává strašně moc energie, peněz atd. Se moc zaplétám, se omlouvám.

Z tohoto psaní je vidět, že urozený rodokmen ještě neznamená patřičnou míru inteligence. Moc je opojná a mocná dnes i tehdy. Pěkně podáno.

Zajímavý námět. Jen moc nevěřím, že jakýkoliv představitel stál ve vřavě válečné. Spíš povětšinou z povzdáli tahají za nitky. Nevím jestli pomoc při dobývání Milána si zaslouží odměnu. Oceňuji spíš pomoc lidskou, vytvoření pracovních míst, slušné chování. Ve válce toto nespatřuji. Přesto oceňuji podnět k zamyšlení a prohloubení chabých dějepisných znalostí.

Chce si mi dát do kroku, jenže k tomu bych potřebovat trochu obroku.

Myslím, že jako erotická povídka je to dobré. Proto to hodnotím ST

Gynekolog psycholog. Myslím, že je to takové správné spojení.

Pěkné, myslím.

Veselé téma to zrovna není nicméně to tak asi je.

Taky jsem ten pořad viděl. Jen si myslím, že lidi jsou daleko nebezpečnější a mnohdy i samy sobě. Jinak moc pěkné.

Mám rodiče. Tedy tátu i mámu. Za měsíc budou z nich prarodiče. Když pán bůh dá. Ještě za jejich života jsem si z jejich zahrady pár stromů vzal a zasadil. Roste. Ořech. Možná taky jednou budu vzpomínat. Pak záhy zjistím, že jsem to já kdo je na řadě. Pěkná a citlivá.

O historii vím jen málo tedy, že byla a po nás nebude jinak. Z historie se lze poučit, říká se. Proč tomu tedy tak není? A nebo, že by právě jo? Což jsme nepoučitelní! K Tvému dílku snad to neznačí, že volič jest úplatným? Přeci nebudu volit někoho kdo mi říká, že musím až do konce života pracovat. Jako mi říkala babička. Pracovat má být štěstí. A komu se tak stane má jej.

Letos sem si naordinoval klid ledvině neboť druhou mi vzali. Tak ať tento rok není obdobný. Přeji zdraví a rozum. Tomáš