Z Kačerova na Pankrác

„Kačerov“ …

„Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají! Příští stanice Budějovická.“

„Hele, docela pěkná kost! …“ všimnul si ospalý muž přistoupivší cestující.

„Pěkně oblečená, s vybraným vkusem a velkou rafinovaností.
...
,,Je na ní vidět, že si umí vybrat a že na vybírání má.“
...
„Jak se hned celý vagón rozzářil! Hezký začátek dne. To jistě budu mít celý den štěstí, jen si to nesmím pokazit hloupým zíráním. Hlavně nenápadně!“
...
„Kdyby se trochu pootočila, viděl bych její odraz v oknu.“
...
„Pozor, už se natáčí, posouvá, přibližuje … Kristepane! To je výstřih, to je materiálu!
Škoda se dívat jen na odraz v okně.“
...
„Jsou tam chudinky obě napěchovaný, asi je jim tam oběma dost těsno.“
...
„ A ta mini nemůže už být kratší, i tak si ji stále popotahuje, aby jí nevylezla.“
...
„Vida, dneska člověk i v metru může potkat hodnotný umělecký zážitek. To není jako dřív.
Jo pokrok nezastavíš …!“
...
„Mám ji oslovit? Ale co jí řeknu? Třeba: - Slečno, nešla byste se mnou??? “
...
„Co takhle pětikilo, ne, radši litr! Je to kus! Pět tisíc, to by mohlo stačit..“
...
„Ale co, zaokrouhlím to na deset tisíc! Deset litrů!“
...
„Jde se na věc! Ale, co když mi tu desítku nedá!?“
...
„ Budějovická“ …

„Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají! Příští stanice Pankrác“