Špáďa

Nádherná a dojemně upřímná.
Jsi žena, co všem okolo jen RADOST rozdává a ještě jistě dlouho budeš těšit i nás, tu na MODRU.

Dřív na skály rozkoše
chystal jsem si prut.
Již nelovím. Roztroušen,
chci jen její hruď.

Moc dobrá. Vychutnal jsem si ji od začátku jako text písně a ke konci se dozvěděl jaké.

Iluzi mi zuli,
Vildo, i odliv.
      Trpím? I prt!

Světla v nás ubývá tu,
pokud se užíráme.
Buď oknem v obýváku!
A to…
              …se tuží rámem.

Než půjdeš dát spinky-linky,
orámuj si večer drinky.

Přičaruj si mládí sama,
nespoléhej na prince.
Budeš se cítit jak dáma.
Pryč s absťákem po šmince!

Kola ať maj vazelínu,
hmyz zase klid v oleji,
žití občas špetku splínu,
ať se nevykolejí.

Zvládáš plutí bez záchranné vesty.

Včera jsem po ní šel k Pánu
a tak S-tip až po ránu.

Kdo v životě jen se honí, (nikoliv si)
vždy z těla si cos vyroní.
Krůpěj potu, potok slz
aniž by si přitom vrz.

Též chlape nevím, jak se chovat.
Asi se nechám dementovat.
     Stěží už svými smysly chápu
     jak tu vše na světě náhle puchá.
Jak ten strom poslední rone mízu,
nikdo už ničemu nerozumí.

Mastné i slané, sladké i šťavnaté,
milé a hravé, skromné i svalnaté
shledávám básně tvé, ať jdu pít či na thé.

Koho už jsi svými básněmi zklamal, ať mi to napíše do soukr. vkazu!

Spartě! Vole, padni!
Zvedni přední zadní,
potom si lehni
ani se nehni!

Chlastám rád za bouřek
při bitce mraků,
nemám šajn o ďouře,
mám ji jak z praku.

Bavíš a to je třeba náležitě ztreSTat!

Fajn obrazy a super metafory
i to, co též mě v básních baví:
Jak hutné myšlenky, tak sem tam fóry.

Maluješ slovy z polostínu,
však odíváš je do barev,
co silně tlumí rozsah splínů
a do života vlévaj krev.

E, mdlob bol dme.

Noblesy vysel. Bon.

Svatého se zeptej Dyndy.
Ale ne dnes. Raděj jindy.

Tancuj, zpívej, užívej si
a každý den radost přej si.
Po radosti u pupku
ať přijde den bez smutku :-)