Špáďa

To také, tady ale předpovídám nelegální vylepování ve volebních objektech… ;-)

Gándhí: Ty taky.

Krásně bíle hajkuješ.

Dota Slunská:
Je mým cílem pálit smutky
srandičkou, dobrými skutky,
i když za ně hrozí důtky.

Oprava:
...skosit (zkosit tak leda hoblíkem)

Ještě mne teď napadlo, místo pochovat, bychom se mohli my muži nechat pochvat nebo vpochvat.
(Nejsme si nikdy jistí,
co konec života jistí.
Stále jsme toužili po chvatu,
by byla pod námi pochva, tu.
Nakonec jednou jedem
nechat se zkosit jedem. )

Rob-in, Rob-out, rob-ot...
Krev stéká až do bot.

Jsi vzácnější než jedna ze sta,
co z poezie míchá těsta
a vkládá do svých bytí
a čeká na dobytí...

Hřebec?
Nu, opak! Kapoun!

Dodatečně vše nej k půlkulatinám a krom zdraví i pořád ten fajn nadsázkovej pohled na vše kolem.
I na boje s volem.

Nedodej jed o den.
Nevyvař vřavy ven.
Nedyndej jedny den.

Zvučí a zvoní
jako text písně,
louky, co voní
zas skadkohříšně.

   VVV  VVV
 V     VV      V
V                 V
V               V
 V             V
   V         V
      V    V
         V

Bůh ten si nemění ni svůj háv
a přesto od věků žije zdráv.

Dle O. W. posvátné dílo. Stálo za to se jej dotknout. A vrátilo mi to dotek přinejmenším stejnou měrou.

Krásné! (Třeba k čemu všemu duha sloužit může...)

Pohladily. Všechny tři. (číslicí: 3)

Nemusí být vždy hej, ale je důležité si nez(-s-)těžovat (jak žití sami sobě tak ani nikoho zbytečně neotravovat, pokud nás nechce vyslechnout). A protože sdílená bolest je poloviční, je fajn se z ní vypsat (někdy stačí jen vyspat :-).

I ty romantiku!

Aniž to kdo vůbec tuší,
mlčení mně buší v uši.