Špáďa

Sán u nás
natrh' hrtan,
lety pytel,
a spolkl, o, psa.

Navzájem krásně kontrastní
a každá z nich mě rozslastní.

Na ryby dech jistě stačí!
(Převážně tam děláš hačí.)
Pozdějc s tebou vnoučata
k tvému štěstí počatá.

Nemaj snahu čas ti krátit
a za pár dní se daj vrátit.
Radost s nimi stojí za to,
každé bude tvoje zlato.

Ze života dobrý fór,
cos jej obul do bačkor.
Sic si amant dělal čáku,
unik pouze do mrazáku.

Řek si:
„Svést mu ženu lehce svedu…“
Chutě chladí kostky ledu.

Silně emoční text k hudbě, jejíž zvuk nedovedu odhadnout, náladu však ano.

Namazanou vždycky dolů...
Přestože kol bez lidí,
vždy to někdo uvidí...

...zákony, co platí spolu.

Očekávání o čekávání...

...na to nejkrásnější, co může přijít mezi narozením a smrtí.

A na pani z Prahy
najmi radši vrahy,
bo ta baba mrzká
mrská tě a prská.
Mrzká baba z Prahy!

Nevíš, zdali kočku láká
taky stavět sněhuláka?
Nechce se jí se mu dvořit?
Ne!
      A tak ho začne bořit.
:-)

Květnatý obrázek milování rukou v ruce s košatou láskou nabitou básní jsou.

Parádní haiku
pod sněhem zasypaná!
Tak se těš z lajků.

Cha, cha a chu, chu!
Od ucha k uchu!
A v krku muchu.

Tulačko bílá, kdepak jsi byla?
Poslalas vánek od perutí,
dala nám koštovat z duhy chuti.
Zanech své další tóny křídel! —
Rád si sem pro ně mnohý přijde.

Krásně popsaná cesta dívčím a ženským životem.

Blonďaté principy
ty jsou jen pro... prince, přeci.

Gándhí:
Zasejc ko-ko-ko-ko-koukám!

Přivez Ince na babetě gázu,
však vyhni se bývalému Svazu.

Ať ti rubín tuze chutí!
Po něm těžko někdo smutí.

Sklenka citu i poezie plná až po okraj.
Též vítám v modru.

Dota Slunská:
Když já, Doto, ty Cimrmanovské či téměř absolutní rýmy tak miluju, že mě cosi nutí neustále se o ně pokoušet; občas i nějaké zrecykluji, chybí-li mně na krámu.
Hlavně musí pobavit, a to nejen ony samotné, autora při tvorbě a čtenáře poté.
A dík za komentík.
:-)