Špáďa

Pomalu se ti šinu…
Marně hledám tišinu,
kde pokojně spočinu
vyčerpaný po činu.

Život je na jednoho velký čin rozdělený do spousta nevábných krabic i skvostných mušlí.
Šramotu to marš
plamenem Alp.

Svoboda v tvorbě a řazení slov přidává básni novou a zajímavou dimenzi.

Z dětství v srdci šrámy
tíží jako trámy.
Pomozme jim vzlétnout blíže ke hvězdám!
ať nezkoušej říci, já to rovnou vzdám.

Po tsunami manu. Stop.

Anděly nejen v neděli
stávat se, být,
aby se zlé věci neděly,
dalo se žít.

I na jinou notu
umí zenge to tu!

Posílám pozdrav s akcentem po bylince... :-)

Dusíš v sobě nejmíň tucet oxymoronů.
Tady šly ven, ale jen jako slabá úleva od hoře z prožitého příkoří, jež stalo se někomu Tobě blízkému ze strany Nejvyššího velení.

Zakopnout o ně, a je nepřekotit,
osedlat koně a záště v sobě krotit...

Šuplík sálal horkem
jako jas tvým dvorkem.

Barvi slova tóny,
štěstí lampióny.

Bavil jsem i poučil.

Kalbou u oblak
karmu naplakal panu mrak

Jistě máš stále někdě svého anděla, ty čertice jedna!
Tak ho nezapomeň permanentně chválit!

Zpočátku jsem si říkal, že to odporuje statistice, nejvíce sexuálního násilí se přeci odehrává doma, za dveřmi ložnic.
Ale statnou lípu asi fakt nikdo v květináči nemá. ;-)

I když cena není pálka,
random vlakem je to dálka.
To radši dřu o štajf bérce
v autobuse do Liberce.
^(°.°)^

Je krásné být tak dlouho a stále hluboce zamilovaný.

Přeji ti dlouhé těšení a proto se opatruj.

Dýchám, kýchám, jím i piju,
na zimu jsem připraven,
pro letošní ještě žiju,
snad mne ten sníh pustí ven :-)

Má Las Palmas! Ante Etna, Sam lap salám...

Ať děláme co děláme,
bude nám to málo platné...
Dneska sesuv, zítra Vesuv...
A pozítří? Budem chytří?
Drápy do nás Etna zatne.