Špáďa

Tančíš i v mém obdivu.
(Byť se kochám ob divu.)

Nemůže být dišputátu
najmě proti gustu!
Tvář chceme mít rozesmátu,
byť se octnem v pustu.

A dobřes udělal!

A bá-li k tobu rýbu, pak jako by debyl.

Tuhle značku zpusta neznám!
Google mně doplnil seznam,
též reklama, řkouc: Se seznam!
Dvanáct litrů za flašku! —
To radš burčák u Vašků!

Z vrcholu v dol sviště,
počítám vždy sviště,
neboť v každém varném létě
mám je s sebou na výletě.

Po Slunovratu i v tvé duši

Tanečky v leču...
a Tobě ST vleču.

Kdo se bojí plout,
ať zaleze v kout.
Kdo má bobky z obzorů,
nedostoupá nahoru.

Pěkně ti to šlape, duní!
Že ty chceš spát, chlape, u ní!?

Appeal básně! Proč zní krásně?

Totiž sednou v každý čas —
dáš si jednou a chceš zas.

Resty, dluhy, nedodělky,
termíny nám hoří,
v jádru jsme sic pilné včelky.
Prokrastinátchoři.

Dobrá a užitečná práce.

Gándhí:
Mám za to, že v Hamburku,
když koukali na burku.
Svedl jejich oči had,
co chtěl love pro džihád.

Vyšší účetnická. Faktura minulosti. S přílohou plánu na léto. Možná nejen na nejbližší.

Lilith:
Čím víc krás
tím víc špás.
Míň však řitě —
o kvalitě.
;-)

René Vulkán:
Šest bylo mým záměrem, skrytá metafora.

Sice nahlas, ale mlčíme.
Smrt si sklínku nahla.
A my?
Mlčením vlčíme.

Všichni je měli za bandu ptáků,
všichni se smáli jim „hi-hi“.
Oni všem nasrali do větráků
a na tvářích maj pihy.

Pros snad denně bohy,
ať hlavu drží nohy.
Ty pomoci jí maj
luštit i jinotaj,
co skryt je v řece bláznů.
        Jinak tě, hlavo, máznu!