Nerýmovaná...
Snad jen ztráta schopnosti, možná soudnosti, pochopení pro věc, nebo jen obyčejná demence (moje samozřejmě).
» autor: Mario de Janeiro |
Zamýšlel jsem napsat oslavnou báseň
Ódu na cosi...
Něco se však zvrtlo
Fašismus, Svoboda a Demokracie
se mi odmítly rýmovat
Tak nevím, jak se zachovat
Nechat se okovat?
Klonovat?
Očkovat?
Demontovat?
Pochovat?...
Přeformátovat???
Ódu na cosi...
Něco se však zvrtlo
Fašismus, Svoboda a Demokracie
se mi odmítly rýmovat
Tak nevím, jak se zachovat
Nechat se okovat?
Klonovat?
Očkovat?
Demontovat?
Pochovat?...
Přeformátovat???
Tipů: 14
» 13.05.22
» komentářů: 5
» čteno: 420(13)
» posláno: 1
» nahlásit
» 29.05.2022 - 21:28
Též chlape nevím, jak se chovat.
Asi se nechám dementovat.
Stěží už svými smysly chápu
jak tu vše na světě náhle puchá.
Jak ten strom poslední rone mízu,
nikdo už ničemu nerozumí.
Asi se nechám dementovat.
Stěží už svými smysly chápu
jak tu vše na světě náhle puchá.
Jak ten strom poslední rone mízu,
nikdo už ničemu nerozumí.
» 08.01.2023 - 23:37
Ještě mne teď napadlo, místo pochovat, bychom se mohli my muži nechat pochvat nebo vpochvat.
(Nejsme si nikdy jistí,
co konec života jistí.
Stále jsme toužili po chvatu,
by byla pod námi pochva, tu.
Nakonec jednou jedem
nechat se zkosit jedem. )
(Nejsme si nikdy jistí,
co konec života jistí.
Stále jsme toužili po chvatu,
by byla pod námi pochva, tu.
Nakonec jednou jedem
nechat se zkosit jedem. )
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: BEZ NÁZVU... | Následující: POMĚRNĚ RÝMOVANÁ...