Špáďa

Možná až moc přetváříno, teda na můj vkus.

Rozšafně zábavná poezie, úžasně jsem se bavil hned napoprvé a teď ji čtu už potřetí...

Nejprv jen prsty...

Každé jaro stojí za to,
stojí za to každý den
úsměv, slunce, tvoje zlato,
co ti štěstí přede len.

Tipnul bych si, že jde o text k nějakému modernějšímu stylu muziky...

Se vší péčí: Ticho léčí.

Láska chutí všemi směry,
ať s Věrou či bez nevěry :-)

Já už se zpátky navracím
a vůbec z toho .........
Však jenom počkej, přijde to s věkem,
samo se mládí vrátí...
                      S vděkem.

Zajímavě spředeno!
Z tvých odstínů vřeteno.

Když hořkost s pohodou
v básni se mísí,
sám sebe já se ptám:
— Čí ty jsi, čí ’si?

Ta naše pýcha
medvěda píchá,
až se fakt na....,
někdo to pobere,
další se probere,
jiný to nerozdýchá.

Pravda vždycky bolí,
neví to jen voli.
Že mám zadek holý,
hájím ji jen holí.

zenge: Ať žijí odrhovačky! A za tvé zastavení má úcta.

Hromově dunivá, mrazivě aktuální

Kresli!
Vyber si ty správné barvy,
jimi všem tu náš svět barvi.

Pravdu díš, my dostali svět do daru. Jen nevíme, jak s ním naložit.

Skvělý šťouchy!
Však — udolaj mouchy?
Na ty dravý .... (¨|¨)
platí jiný prdy.

Objevme vodu,
má kouzlo vú-dú,
zbaví nás bludů.

Láska všemi tóny hraje,
v žití nám je duhou.
Daleko byť doba máje,
vždy ví býti vzpruhou.

V Čechách žerem každý druhý.
A kol břicha? — Letokruhy.
{|:-D}