Kolínko

Čeština má neskutečně komplikovanou gramatiku. Kdo to vymyslel toho bych "utopil".
Když píší, nemám čas přemýšlet nad těmi buzeracemi. Těmito komplikovaným i blbostmi jazyka českého jej neumí 50% národa.

Hledám opraváře mích češtinářskách chyb. Nikdy jsem v tom nebyl jednička. Mám přítelkyni slavnou spisovatelku. Nemám odvahu ji s tím otravovat. Dříve to dělala. Přátelé co píší jí posílají ne desítky ale stovky příběhů posuď, co tomu říká. Sami víte ci je zde ke čtení a každý by chtěl vědět posudek. To nejde. Marně jí nadávám a tak píši jak umím. Jsem v Kanadě 40 let.

Nic moc.

Palec vzhůru. Perfektní.

Příběh který se stal, se vypráví snadno.

Woria: Pokud člověk překročí věkovou hranici jež je dána každému delší či kratší...vzpomínky se vrací.

Osobně jsem pilořidku viděl jen několikrát a to v Krkonoších, kde jsem jako mladík pracoval na likvidaci horských polomů. Dokonce jsem i viděl jak vrtá dírku do stromu až lítali piliny.
Pěkná povídka.

Tak to chodí. Když tu není ta má, tak je tu jiná která jí má..Pan Werich.

zenge: Svět je ve spěchu. Dlouhé povídky nejsou již v módě. Bohužel můj příběh se na jednu stánku nevešel. Přesto doporučuji delší povídku od Antona Čechova Ninočka. (až budeš marodit)

hornet64: Vynech telefon. V okamžiku kdy chce skočit, vyleze na zábradlí pěkná ženská a hodlá udělat to samé.
Pud záchránce jej donutí, jí tu blbost rozmlouvat, nastane dialog a dál to může pokračovat jako po másle.

Klabzubovu jedenáctku jsem četl v dětství několikrát. Dodnes mi reklama na pneumatiky Mišelink připomíná jednu z epizod. Dobře napsané.

Dobře napsané. K příběhu...hm? Kdysi dávno jsem se vsadil s mou "kamarádkou" že nesvede mého ženatého přítele. Byl jsem si jist. Chodil do kostela, byl věrný.
Pss...zasyčela. To mě podceňuješ. Za hodinu jsem jí vyplatil dost vysokou částku. V tomto příběhu, zrzku pravděpodobně vyslali kamarádi.

Pěkné. SP.

Není to moje parketa . Je to o ničem. Navrhuji polepšit se. Výřečnost zde je. Bod nemohu dát.

dreamrover: Již jsem to opravil, děkuji.

Nikdy nebyla, není a ani nebude existovat společnost v které budou všichni spokojeni. Rodina je základ společnosti. Rodiče mají tu největší možnost předat své skušenosti potomkům, včetně duševních hodnot.

Je to láska? Někomu pořád chybět? Stačí někdy.

Psaní je profese jako každá jíná. Dá se naučit. Musí ale k tomu být ještě něco navíc. Jsem v tomto oboru učeň penzista ale doufám že se zlepším. Začal jsem psát na radu svých přátel před čtyřmi roky.
Psát ale mohu jen příběhy kterých jsem se osobně zůčastnil. Mám opravdu tendenci v příběhu odbočovat.

dreamrover: Dík, opraveno.

Pokročilému alkoholíkovi již špatně nebývá. Do té kategorie nepatříte. Jen považuji za nezodpovědné od vašich přátel s kterými jste pila, že vás nechali v takovém stavu odejít.