Kolínko

Kolínko: Besinka - Děkuji za pochvalu. Dosud jsem vystřídal něco přes 20 měst a jednu vesnici. (nebylo to ale s kolotočemi) Pobyl jsem rok i více, takže vzpomínek je mnoho.

Besinka: Příběh, co oslovil. Talent vyprávěče. Upřímné vzpomínky
na minulost.

Kolínko: divoženka1- s moucha oživovací pokus pracuje. Zkus.
Co se týče koso-čtverce, tak to zas nebyl tak špatný nápad.
Ale za týrání pěti much, bych zasloužil kouli z chování.

TetaKazi: Správné klukovské vzpomínání.. ;-)

TetaKazi: Tyhle pohádky jsou nadčasové. Vzpomínám, jak naši poprvé doma pustili televizi a zrovna běžela Princezna se zlatou hvězdou.. Bezhlavě jsem se zamilovala do prince Radovana :-)

divoženka1: Tak jo zkusim ty mouchy zapomenout:-)

divoženka1: Dala bych ti ST ,ale za ty mouchy nedostaneš nic i když v češtině jsi tu pětku vytáhl na jedničku

Kolínko: Díky, vlastně si to ani neuvědomuj. Rád vyprávím a má žena ...no dělá úšklebky že to slyší již po ...

Besinka: Styl hovoří o vyprávěčském talentu.

Kolínko: Besinka - Nebyl jsem předtím do svých 7 let nikdy v kině a tato pohádka o pyšné princezně na mě silně zapůsobila. A když jsem před pár lety ze zvědavosti pohádku shlédl, musím říci že si herci i filmaři dali záležet. Pohádka se jim velice povedla.

Besinka: To rozvíjej se poupátko....mám též ráda...Děkuji za připomenutí této písničky z dětství

Kolínko: Besinka: v domácnosti máme kocoura Mikeše a malého černého knírače Bylliho. Kocour je hodně veliký (10 kg) rasa carpet doll a vzali jsme jej z útulku když mu bylo 5 let. S pejskem jsou kamarádi. Dokonce večer s námi chodí na špacír a to je mu již 15 let.

Besinka: Já měla mainského mývalího kocoura a pravděpodobně mi ho někdo ukradl. Byl bílý a jeho rodiče měli papíry.
Ve vesnice se tou dobou kradli papírové kočky.
Vyběhl a už se nevrátil. Pořád se mi stýská a když jsem měla spoustu koček, žádná nebyla jako on. Prostě šampión.

Kolínko: Bylo to v 70 letech. V Praze vyšlo nařízení, že za pejska se bude platit 1000 Kčs. ročně. Dodnes nepochopím které lidské hovado to řešilo takto. Někteří je vypouštěli na vesnicích, jiní v lese. Hnus, co pro pár korun člověk dokáže udělat.

divoženka1: Popravdě jsem tento příběh nechtěla ani číst,protože jsem se bála.Teď, když jsem si ho přečetla tak vím,že je to nejen o hrůze, ale taky o tom že jsou lidé kteří pomohou děkuji a ST je málo

Kolínko: Děkuji za tip. Tak jsem to opravdu slyšel vyprávět.

Kolínko: Pokud by jsme zůstal tam, odkud začíná příběh, vlastnili bychom pravděpodobně, nejen onu horskou boudu pro 60 hostů ale i jeden čí dva hotely. S panem Havlem přišlo mnoho změn a ženy rodiče dostali zpět obrovský majetek. Dělení financí, pro nás coby ostudní uprchlíci nedopadlo dobře.

Veru: ST...ta je hodne dobra, ctiva...a evidentne z praxe ;)

Dota Slunská: A hurá ještě na západnější západ.

Dota Slunská: :D (možná i whores mívaj happy hours...nemám páru)