Sraz základky

Sraz základky. Dobrý důvod jak vysvětlit rodině, že nebude vařeno. Že ta uječená paní nebude doma sbírat po podlaze jejich svršky a odnášet špinavé nádobí do kuchyně. Že prostě přijdu domů, udělám ze sebe hezčího člověka (plastiku a liposukci už jednoznačně nestihnu, tak holt musím vystačit s řasenkou a tužkou na oči) a vyrazím za zábavou. Tedy vlastně to není zábava, to je občanská povinnost! Takový sraz dětí se společnými zážitky je skvělý pohled do minulosti, oslava zážitků a zkouška paměti. Resp. jejich paměti. Moje paměť už propadla..

Samozřejmě jsem se těšila. Vybírala nejvhodnější triko – nejlépe v černé barvě, abych zakryla přečnívající nerovnosti přespříliš oblého těla a taky co za boty? Pohodlné budou ideální na několikahodinové sezení, ale budu v tom jak „useklý kecky“. Na podpadku – fajn, budu za dámu, ale co když to přehvízdnu s pitím a někde sebou plácnu? Zvolila jsem přiměřené a pohodlné podpadky s tím, že nebudu tolik pít. Teda, ne, že bych normálně hodně pila, ale znáte to, někdy prostě chutná a povídá a povídá a pak najednou vstanete a “týjo, mně se nějak motá šíša“..

Než se budete strachovat o mou kloubní aparaturu, tak Vás musím uklidnit. Nespadla, pila přiměřeně a nedělala jsem své osobě ostudu. Podpadky došly v pořádku domů. Sice pozdě, ale dorazily bez úhony. Majitelka také, samozřejmě.

Všechno zlý je pro něco dobrý – se říká…V mém případě včerejšího dlouhého večera se to potvrdilo. V rámci úsporných finančních rodinných opatření jsem nepila oblíbené (ty dražší) nápoje, ale málo a ty podstatně levnější. Tudíž jsem se ani nemohla opít. Platící gentlemani se odstěhovali na Maledivy a z toho důvodu byla konzumace většího množství alkoholu bezpečně zažehnána. U stolu s výraznou převahou žen v nejlepším věku (jasně, mluvím i o sobě) zbylo pár statečných kusů opačného pohlaví. Tito muži nás bavili a občas se i bavili – to když se některá z nás zrovna nadechovala či připalovala cigaretu, musela na toaletu či si přikládala sklenku na rtěnku.

Zkrátím to. Včera bylo fajn. Při tanci se říká – protancovala troje nebo dvoje? střevíce….tak přemýšlím jak nazvat ustavičné povídání….. Já myslím (občas) že jsem prokecala asi tak tři metry krychlové kyslíku. Minimálně!

Příště napíši, jak jsem skládala puzzle vzpomínek pobytu na základce a zjišťovala, že mi jich dost chybí… Ale já na puzzle nikdy nebyla, na učení trpělivosti jsem chyběla.