bameka

Kajuta: Tvé hodnocení těší. Velké díky.

gabkin: Tak éterická bytost, jako je Štěpina, na tebe chtěla vzít sekyrku? Tak to já se ji raději na nic ptát nebudu, aby si ji nenachystala i na mě. Dík za přečtení.

valerie: Ve víc jsem ani nemohl doufat. A při tom vciťování do nás ti přeju pevné nervy, hodně trpělivosti, klidu a ostatních podobných vlastností. Dík za tvé řádky.

svetlana astachova: Některé myšlenkové pochody obého pohlaví byly, jsou a budou věčně inspirativní. Dík za zastavení.

krizekkk: Jo jo, taky jsem si trochu pohrál s nadsázkou. Kam se ale hrabu na Jirku Schelingra. Škoda ho, velká škoda. Dík za přečtení a za odkaz.

básněnka: Občas se vyskytuje názor, že jsme na Zemi všichni spadli z Měsíce, ale s tebou zmíněným planetárním dělením určitě problém nemám. Jeví se důstojněji, než ten Měsíc. Dík za koment.

vavaoko: Dík, žes přečetl.

Jen nenarazit na slečnu třeba ve slováckém lidovém kroji. To by se z toho svlíkání stala pěkná fuška!

Fajn povídka. S těma kouzelníkama, co se svým programem objížděli školy, byla docela sranda. Při čtení této povídky jsem si navíc vybavil kouzelníka v podání Petra Čepka z filmu Obecná škola.

Jó, nádherné Irsko. Trochu tajemné a hlavně hrdé - tak tam jsem ještě také nebyl.

Když jsem ještě prořezával, tak jsem v krkolomných pozicích občas stromy přemlouval: "Vydrž, Prťka, vydrž!!!" Možná to pomohlo - vydržely, udržely a mne neshodily.

čubík: Dík za koment i za myšlenky ohledně důvěry a rutiny. V obojím máš pravdu a při tak nebezpečné výrobě je třeba mít na paměti zejména nebezpečí rutiny. Dovolím si přidat ještě pár řádek.

Asi každý bepečnostní technik, čili "bezpečák", který má nějakou zkušenost s tímhle charakterem výroby, připustí jistou míru nepředvidatelnosti "chování" chemikálií nebo trhavin, v našem konkrétním případě tritolu. Jako příklad uvedu statickou elektřinu, která už způsobila nejeden velký malér. Tímto však ani v nejmenším nenaznačuju, že tento výbuch způsobila právě ona. Dnes výrobci takto nebezpečných věcí dělají vše pro to (oni to vlastně musí dělat), aby podobná rizika co nejvíce eliminovali. Člověka však napadá, na jaké úrovni byla tato ochrana před zhruba šedesáti lety.

A ještě jedna poznámka. Přiznejme si, že vzhledem k datu, kdy se toto neštěstí stalo, nejednoho z nás (mne nevyjímaje) napadlo, že zde nějakou roli mohl sehrát alkohol. Velký pátek před Velikonocemi - známe to z nepříliš vzdálené minulosti, že v tento den se v práci ledakde dost blblo. Vyloučit se nedá vůbec nic. Jenže v roce 1952 byla posledním pracovním dnem v týdnu stále ještě sobota, takže pátek nebyl pro nadměrné požívání alkoholu vůbec vhodným dnem. Ale to už uvádím jen tak pro zajímavost. Ještě jednou dík za přečtení.

krizekkk: Dík za radu. Ale já opravdu nemůžu za to, že máš problém správně přečíst datum. Tobě fakt splývá v jedno rok 2012 s rokem 2014. Já se za nos chytnu klidně, ale ty probůh udělej něco se svýma očima.

Podle mého psaní asi víš, že vyjádřit se k nějaké básni je pro mne takřka "mission impossible". Ale v této jako bych viděl sám sebe na konci svých dní a též bych rád požádal o jistou shovívavost při hodnocení mé maličkosti.

Moc dobře ty pocity znám. Kila letí dolů a člověk je v myšlenkách pořád v nemocnici. Tak ať to tvé sestře dobře dopadne.

divoženka1: Bylo mně potěšením.

Třeba bude tvoje motlitba vyslyšena. Ale sílu v sobě měj i nadále, neboť určitě jsou kolem tebe ti, kteří ji budou nadále velmi potřebovat.

Upamatoval jsem se i na tu původní verzi. Konec téhle je však nejen šťastnější, ale nejednomu z nás třeba pomůže trošku snížit obavy z nevyhnutelného, až přijde náš čas.
A ještě mě zaujalo, což je však náhoda, že se na Libresu v krátké době objevily dvě povídky, výslovně připomínající Velký pátek, nicméně se zcela rozdílným obsahem.

Kajuta: Velký dík za tvoje řádky. V mé rodině zničil alkohol život bráchovi, a to tak, že fatálně. Neudělalo to sice ze mne abstinenta, ale bráchova smrt mně už navždy připomíná, že nad démonem alkoholu nikdy nejde zvítězit jeho přepitím. Je fajn, že tvůj táta boj s alkoholem zvládnul.

vavaoko: Dík za zastavení. Možná bych ještě mohl dodat, že toto druhé velké neštěstí při výrobě ručních granátů odstartovalo velmi vážné debaty o ukončení jejich produkce v jablůnecké zbrojovce. Ale uběhly další roky, než se tak opravdu stalo.