bameka

Ježíšek už není nejmladší, na lahvičku pro mě již občas zapomněl. Ale já jsem mu to vždycky odpustil a odpustím i letos. Lahvičku jsem si pořídil sám a tobě také přeju krásné Vánoce.

zenge: Ale to nepolemizuješ s mým názorem, ale s názorem Gándhího. To je jako kdybych řekl, že mám pocit, že jsi pro hromadu mrtvých, sirotků a bezdomovce. Život je cennější než svoboda. Život ti dává šanci svobodu vybojovat. Mrtvola neobživne nikdy. Pro dráty nejsem a pro další diskusi tímto směrem taky ne. Hezké Vánoce.

Těžko je při tebou popisované situaci každý kapřík ještě nevinný. Ale naší morální povinností je následně se postarat o to, aby se už žádný z nich více nezkazil. Takže hezké Vánoce a dobrou chuť!

Co záleží mrtvým, sirotkům a lidem bez domova na tom, jestli je dílo zkázy pácháno ve jménu totality, nebo v ušlechtilém jménu svobody a demokracie?
Mahátma Gándhí

Úhel pohledu - asi.

Hrdě se hlásím ke skupině, která na ten fígl přišla "už" na druhý pokus. A také vám oběma i těm, na kterých vám záleží, přeju hezké Vánoce a jen to nej v novém roce.

Tak já ho teda zkusím zavolat. Z balkónu, abych měl i svědky. Jen nevím, jestli místo něj za mnou nepřijede rychlá z Kroměříže. Jestli se delší dobu odmlčím, jsem tam. Ale tobě vinšuju prožití hezkých Vánoc.

Za tuhle básničku ti nelze než popřát totéž. Ještě kdybys tak alespoň trošku bílých vloček i do nížin uměla vykouzlit...

Na zázraky moc nevěřím, nicméně na jeden jsem právě zde narazil. Na zmínku o nebásnících. Tak tedy za sebe a snad i za ostatní nebásníky šťastné a veselé i tobě.

bezdechu: Málo čtený a hodnocený... Nu, zřejmě já sám jsem hlavním viníkem tohoto stavu. Na Libresu je asi jen hrstka těch, co vůbec netipují. Já patřím k té hrstce (o nikom dalším nevím). V počtu komentářů také nejsem nijak výrazný a ještě k tomu píšu ve formě, která tady tak trošku příštipkaří. To všechno dohromady tvoří ideální předpoklad k tomu, co zmiňuješ. Na druhou stranu, kdo se koukne na moji statistiku, pozná, že jsem tady velmi častým čtenářem i jiných literárních žánrů, než jen toho mého oblíbeného. A musím konstatovat, že spousta zdejších děl je výborných.

Se svojí vlastní situací jsem ale smířený. Počty těch, co mě čtou a líbí se jim mé psaní, mi stačí. Proto nemám důvod měnit své zdejší zvyky. Až na jednu vyjímku. Uznávám, že toho převážně neveselého psaní už bylo ode mne celkem dost. Chtěl bych to tedy zkusit i z té veselejší stránky a bez fotbalového dění. Ale nevím nevím, jak dopadnu, protože vymýšlet humor je hodně těžké. Třeba vlezu z deště přímo pod okap.

Tuhle povídku jsem zde vložil trošku se skřípěním zubů, protože do adventního času se moc nehodí. Ale to vlastně ani na konec tohoto roku nebo na začátek příštího, když to nadále chci zkusit výrazně odlehčenějším stylem.

Jojo, nemáme to zkrátka lehké. Ale tobě velmi děkuju za zastavení a milý komentík.

Na tom podcenění se určitě shodneme. Rozumně vytýkat něco lze, i když nejsem přímo v místě dění. Obecně když někdo třeba krade, taky to kritizuju, přestože nejsem na místě činu. A kritizuju to proto, že drtivá většina krádeží se neprovádí v mezní životní situaci. Formu jsem zmínil proto, že o stavbě básní nemám žádné znalosti, proto nemůžu diskutovat, jako třeba výše Marcone. Tudíž je i tvoje závěrečná otázka směrem ke mně bezpředmětná.

Nehodnotím formu, to není moje parketa. Obsah se mi líbí. Myslím, že každý normální člověk si přeje, aby tento příběh měl šťastný konec. Za jiných okolností bych těm dvěma slečnám měl co vytknout a nebylo by toho málo, ale myslím, že zvláště v čase Adventu se to nehodí. Takže jim hlavně držím palce.

Nevěš hlavu a vypni hruď,
vždyť blízko tebe teče řeka.
Coby rybář ve střehu buď,
zlatá rybka na vlasec čeká.

gabkin: A já ti opět musím poděkovat za pochvalný koment. Nebyl jsem si vůbec jistý, jestli alespoň přibližně dokážu popsat rozpoložení, v jakém se člověk nachází při něčem, co se podobá deliriu tremens. Tak snad se to trošku podobá realitě. Ale jít s tím do tisku bych odvahu neměl.

vanesa: Na Libresu je velká konkurence. O to větší dík za zastavení a pozitivní komentík.

čubík: Pochvala od mistra psaného slova těší. Co se týká toho smutku, je ho v mých fotbalových povídkách o poznání víc, než radosti. Ještě u dvou závěrečných povídek, vztahujících se k fotbalu, tomu bude nejinak. Zejména u té poslední. Ale již v závěru tohoto roku bych chtěl představit něco na veselejší notečku a v humornějším duchu pokračovat i v příštím roce. Přesněji řečeno, budu doufat, že v tom čtenář trochu humoru bude vidět. Jedinou vyjímkou bude povídka podle skutečné události, o níž jsem se zmínil v souvislosti s Národní kronikou.

3D tiskárna?

Když "nemít čas" je tak pohodlné. A hezky zamaskuje "nechce se mi". Těžko hledat člověka, který někdy "neměl čas", mne nevyjímaje. Ale snažím se polepšit.

Sem se tady mezi těmi všemi klíny nějak zaklínil. A nemohouc se vysvobodit, budiž mně útěchou konstatování laické veřejnosti, že umrtí za těchto okolností je považované za hrdinské.

Docela by mě zajímalo, co přesně bylo spouštěčem k této básni. Nezdá se mi, že zrovna v těchto dnech se jedná o náhlou inspiraci odněkud shůry.

G.G.Márquez - Láska za časů cholery. Tuto knížku jsem četl před více než dvaceti lety. K jejímu obsahu i ke tvému fejetonu bych pouze dodal, že koho pohoršuje intimní vztah mezi staršími lidmi, ten je u mně krapet jednodušší. Docela bych se divil, kdyby se tady někdo takový objevil.