Skotský kouzelník

Měl pihy, byl ryšavý a prosil o klid. Kupa zvědavců smíšeného věku se tísnila v malé školní tělocvičně a se zatajeným dechem čekala na to, co předvede.

Kouzelník si všechny přísným pohledem změřil, jestli mu věnují dostatečnou pozornost. Jeho orlí oko spočinulo na cvalíkovi, který asi nestihl svačinu. Studem se zarděl a rychle strčil do pusy zbytek rohlíku. I mág zčervenal, ale u něj to byla spíš zbrunátnělost připomínající ředkev. Naposledy zašustil sáček od bonbónů a pak by bylo slyšet i špendlík na zem spadnout.

"Jmenuji se Ho-Khus-Thon," uklonil se. "Já vím, poněkud zvláštní jméno, ale mám jednoho rodiče z Asie."

Publikum očekávalo skutečně nevšední zážitek. :)

"Pojď sem, ty..." pokynul hladovému dítěti, "na můj pokus jsi přímo ideálně stavěný."

Promnul si dlaně jako moucha a v očích toho nedobrovolného dobrovolníka se objevil skrytý děs.

Les rukou ho vytlačil z jeho pohodlného místa a poslal Rexe, jak mu přezdívali kvůli jeho apetitu, rovnou do spáru toho kouzelnického exota.

Když uviděl tričko, kde bylo napsáno: "Harry Potter je nejlepší kouzelník všech dob," málem na něho šly mdloby.

Přiskočila k němu hbitě asistentka Lil, která mu připlácla na čelo mokrý hadr.

Jasně modrá čepička se symbolem Síria zrudla možná společně s Mistrem.

"Je to chameleon," špitl kdosi s nábožnou úctou.

Kouzelník se zakabonil a přiložil nebohé oběti prsty na spánky.

"A teď mu vycucne mozek..."

"Soustřeďme se, prosím... znovu apeluji na obecenstvo, sakra, ztište se!"
Lil si přiložila prst na rty a naznačila psst.

"Co vidíte?" Pravil Ho-Khus-Thon dramaticky. "Tenhle exemplář má výšku, hloubku... a taky... echm... má co?"

Ticho po pěšině. Všichni si vzali k srdci respektovaný klid.

"Má co?," zkusil to skotský mág znovu. "Má šířku!
A já z něj teď udělám člověka dvourozměrného."

V improvizovaném sále to zašumělo a Rexovi se objevila v očích smrt.

Ho ho chytil do pracek jako do svěráku, aby mu náhodou neunikl.

Potřetí zrudl, tentokrát pod vlivem všech napnutých sil.

Všichni pozorovali ten zápas se třetím rozměrem.

Protáhne ho snad černou dírou a udělá z něho nudli na způsob Štaflíka a Špagetky? Nacpe ho do kvantového klobouku? Nikdo nevěděl, vzrušení vrcholilo.

"Ehmmmmm... aaaaaa... ten je ale... těžkýýýýýý..."

Kouzelník soustředil veškerou svou moc a najednou se mu nadzvedl kilt a vyšlo z něj něco co nikdy nemělo vyjít na světlo Boží.

Svět jako by se najednou zastavil....

Lil, nebohá oběť i celý sál zkameněl.

Pak všichni propukli v smích. Ozýval se mohutný aplaus klaunskému číslu. Mistr to nesl těžce. Tři dny nevyšel z černě lakované skříňky, která měla po rozpůlení jeho lamentující, trucující hlavu v pravém koutě a nešťastný zbytek, včetne znesvěceného kiltu naproti.
Až konečně po třech dnech požádal asistentku Lil, aby části spojila zase k sobě.

"Asi pověsím kouzelnictví na hřebík..." Hlesl smutně.

"Švec by se měl držet svého kopyta a tak se dávám na povolání šaška. Možná jsem neobjevil jedenáctou dimenzi mikrosvěta, ale to prdící číslo mi otevřelo dimenzi smíchu. Dějí se někdy věci mezi nebem a zemí a tahle nečekaná interakce mi ukázala nové obzory, " filozoval.

Lil mu sejmula z čela Síriovu čapku a posadila tam novou - s rolničkami.