valerie

je jako pohlazení od H.Ch.A., pohlazení v pokojíčku kde je teplo, útulno a není žádných STrastí

no, myslela jsem co vše napíšu a pak jsem přečetla komentáře a všichni už všechno napsali, tak ode mě jen ST, možná, scházeli mi trpaslíci, ne ti kýčovití, ale takoví jako od Trnky :-)

milé, však plné moudroSTi

krása ST

nejen slzami dáváme najevo svůj žal, líbí se mi ST

myslela jsem na to co jsem ti napsala a jsem moc ráda za nápovědu, no v podstatě s tím štrasem jsem to chápala dobře :-)

nádherně rozkvetla tvá snová fantazie, plná života a růžových květů, vnímám lásku, touhu po kráse...ST

tvé básně jsou samá metafora, koukáš na svět očima plnýma fantazie a mluvíš zvláštním jazykem, to jen já mu nerozumím, ale jsem občas pilná studentka, a vždy se mi to něčím líbí tak by mi bylo líto se nevyjádřit, ale zase nejsem lhářka ST za osobitý půvab

nádherná melancholie, to já bych dokonce chtěla být poustevníkem, občas;-) ale jinak myslím že atmosféru z tvé básně jsem si zamilovala ma první pohled, tedy přečtení a za to ST

Úplně mě obejmula, myšlenky proudí tou básničkou a jsou to myšlenky, které jsou mi blízké, moc, básník filozof, to mám ráda, ale hlavně miluji život, život je všechno, vždyť co je víc?, srdečně ti děkuji v., jo a ještě ST

pročetla jsem i komentáře a už nenacházím slova na vlastní, tak jen ST

vzpomněla jsem si na epizodku z dětství, můj bratranec byl u nás na návštěvě, mohl být těsně v předškolním věku, měli jsme špajs vedle wc, zeptal se kde je záchod, dostal odpověď a odešel, nějak si špatně spočítal dveře, dodnes nikdo nechápe že mu nebylo divné že čůrá na limonády a na brambory, dnes je to dospělý a důležitý občan:-) pobavila mě tvoje variace na říkanku vařila myšička...ST

hm, vnímá tu prázdnotu, tak aspoň popřeji ať se to zlepší

obrazotvorná báseň plná poklidu a síly přírody, hezky ses nechala inspirovat...ST

jo, jo, je lepší být zalezlá v teplíčku...duben ještě tam budem...ST

hm, není jednoduchá odpověď tvých rodičů, můžeš burcovat lid básněmi :-) ale, když já si pořád myslím že není tak, aby nemohlo být hůř, mně se žije dobře, ale třeba jsem už jen slepá a rezignovala jsem, nevím...

kde umírá naděje začíná zoufalství, báseň je neskutečně působivá, úplně mě tu zahalila, zvláštním pocitem bolesti, mrazí mě z ní a přečetla jsem ji vícekrát, abych ji vstřebala a neuniklo mi ani slůvko ST

o dlouhodobém vztahu, řekla bych...ST

neotřelá asociace...ST

je milé přečíst si o takové idylce, líbí se mi žes vzpomněla i zdravotníky :-) nikdy jsem sama v lázních nebyla, ale kamarádka po návratu byla úplně jiný člověk, mám pocit že byla zrovna v Teplicích, jo ještě, škoda že nedostatek financí ve zdravotnictví lázně téměř likviduje...ST