obyčejné dny

Šuměly trávy
šeptaly lesy
a z klasů
vítr stezky vál
na nebi slávy,
když slunci za závěsy
bůh řekl, můžeš dál
utichly vody
zapěl drozd
za kopcem v dáli
temper barvy
a z duhy most
se klenul, barvil
údolí, stráně,
pole s řepkou
vlas stříbra mámě
duši hebkou
pro radost rána
toho v květnu
jsem hlavu slípce
ostřím setnul
připravil bujón
na polívku
nakrmil havěť
vedle v chlívku
procvičil paměť
vejcosběrem
u studny s džberem
po dědovi
founul si jednu
či dvě, kdo ví?
Zapil to štopkou
slívky z loni
cítíte jak to
až k vám voní?
Od kůlny stůl
dám pod jabloni
zamávám sousedům
pak prostřu k obědu....
-------------------------------

Jak zlehka polétává
chomáček z pampelišky
zde v kraji kde lišky
dávaj na noc ,,brou´´
nevěří zprávám
na zlaté plíšky
usínaj před osmou
aby v svítání
u maštale
pod zrakem Krále
den co den
zlem neprotkáni
až do klekání
věřily dlaním
milování
atakdál......
----------------------------------

Mám jeden obyčejný den
i noc s hvězdnatou dekou
a s řekou v povídání
o rybách bez názvů
o březích s pamětí
o lesku perleti
jež věků věky
hladinou řeky
myslí si na útěky
Mám jeden obyčejný sen
a sny v hlavě tekou
jak vody splavů
i písky pouští
nikdá nás neopouští
.... Bohudík!
--------------------------------------

Dnes bez peřiny
a ohně kolem nás
a hvězd tam nekonečno
pod střechou co nemá rýny
a trochu nebezpečno
a trochu předzvěst rýmy
i nevyspání
Páni!
Ty ranní rozbřesky
ptačí trylky
mravenci za zátylky
a chvilky rozjímání
Dnes bez peřiny
s obrázkem Kateřiny
počítal jsem si viny
dělil je v dlaních dřiny
Ad hoc
byla to krásná noc!
--------------------------------------------

Neměnnou značkou moudrosti
je vidět zázraky v obyčejnosti.

(R. W. Emerson)