..chvíli s ní poseděl vyznal ji lásku..♥..

jen hra s jazykem aneb veršovaný diktát :)

Hraji svou roli

temný osud "Trnového prince"

hej, sevillský děvče.. malá, divoká pohlednice..

Nezapomenout na žádnou ze čtyř světových.. (b.)

..zase jedna ze šuplíku,už tam byla dlouho..

V časech Velkomoravské říše bylo území nynějších Čech prakticky územím nikoho. Byli zde samozřejmě lidé. Ale nebyl to stát. Drobné knížecí rody podléhaly tu franskému, tu moravskému vlivu. Nejinak tomu bylo i s vírou. Na Moravě to bylo jasné. Věrozvěstové Cyril s Metodějem kázali tu jedině správnou víru. Tu papežovu. Tedy římskou. V Čechách, naproti tomu, kázali němečtí kněží. A kázali po svém. Nebyl pro ně problém, vzít meč a bojovat po boku kohokoliv proti komukoliv. Jejich víra byla vlažná a prostý lid ji bral jen na lehkou váhu. Dovolil jsem si vyslat moravského biskupa Wichinga na pár dní na misi do Čech. Byl velice snaživým a je známo, že byl na misích ve Slezsku a jinde. Neměl rád Metoděje a ten se jej proto pokoušel různými způsoby zbavit. Je klidně možné, že byl i tady v Čechách. Jeho pocity z té návštěvy jsem si dovolil vyjádřit v tomto smyšleném dopise papeži.

jsi vzdálená

Český král Jiří z Poděbrad (1420-1471) byl tlustý. Tvář měl zohavenu po úrazu z mládí. Vždy toužil po spojeném křesťanském soustátí, jež by vzájemně zachovávalo mír. Nebylo mu přáno. Po jeho smrti již Čechům vždy vládly cizí královské dynastie.

…s kouzelnou Bylinkou rozloučení…o myšlenkách mých hříšných, poesii i próze v nás…živá labuť na zástavě královské…též o víle Bublince, která měrou zásadní k svobození princezny Loty skrze mé políbení přispěla…

..a řeka trýzní dech

ona tiše v pozadí...

a do ulity zavři dům

Za vlády Boleslava prvního (915-972?) fungoval v Praze, stejně jako v jiných velkých městech, trh s otroky. Odtud je můj příběh.