Balada. Smutná. I stáří může být někdy smutné

Na jednom z obrazů v Svatováclavské kapli je zobrazena téměř neznámá paní.. Anna z Foix (čte se foea) a Candale (asi 1480 – 1506) byla třetí manželkou českého a uherského krále Vladislava Jagellonského. Byla dcerou francouzského hraběte Gastona z Candale a Kateřiny z Foix. Byla také spřízněna s francouzskou královskou dynastií. Uherskou královnou byla korunována r. 1502. Českou královnou nikdy korunována nebyla. Čechy pro ni byli kacířskou zemí a ona o ně nestála. Roku 1503 se jí narodila dcera Anna, budoucí manželka Ferdinanda Habsburského. Dne 1. 7. 1506 Anna z Foix umírá po porodu syna Ludvíka. Ten je zabit roku 1526 v bitvě u Moháče. Cesta na český trůn je pro Habsburky otevřena.

Rudolf druhý Habsburský (1552 - 1612) byl, mimo jiné, římským císařem a českým králem. Byl nadprůměrně vzdělaným a po vzdělání toužícím mužem. Kromě alchymie a jiné vědy jej velice zajímaly ženy. Ty se také staly jeho osudem. Rudolf se nikdy neoženil. Měl spoustu milenek. Od některé z nich se nakazil syfilidou, na níž posléze umírá. Jeho dlouhodobou milenkou byla také hraběnka Kateřina Stradová. S tou měl císař šest dětí. Prvorozeným byl Julio Caesar ďAustria. A o něm píši.

Balduin Lucemburský (1285 - 1354) byl tím, kdo se zasadil o zvolení svého prasynovce Václava Lucemburského na římský trůn. Za půldruhé tuny stříbra byl na trůn dosazen český král, známý jako Karel čtvrtý.

Fridrich Falcký (1596 - 1632), byl českým králem jen jeden rok. Říkalo se mu "Zimní král". Byl dosazen českými stavy, povolán do Prahy a korunován. Stavové doufali, že jeho příbuzenství s anglickým králem Jakubem prvním, jim zajistí vojenskou pomoc. Nedočkali se. Po bitvě na Bílé hoře, se Fridrich vzdal trůnu a uprchl.

Svatava Polská (1046(8) - 1126) byla třetí manželkou prvního českého krále Vratislava prvního. Po králově smrti musela urovnávat s rozpory mezi jeho potomky. Neměla to vůbec lehké.

Dagmar Dánská. V Čechách Markéta Přemyslovna (1186-1212). Dcera Přemysla Otakara prvního a Adléty Míšenské. Byla v r. 1205 provdána za dánského krále Valdemara druhého. Byla velmi oblíbena obyvatelstvem. Svědčí o tom i mnoho lidových balad, sepsaných na její počest. První a poslední sloka jsou ukázkou z nich. Snad se na mne nebudou jejich autoři zlobit.

O nenapravitelném hráči

Český král Václav třetí ( 1289 - 1306) byl posledním Přemyslovcem na českém trůnu. Ve svých sedmnácti letech byl zákeřně zavražděn v Olomouci. Měl spoustu nepřátel a dnes nikdo netuší, kdo poslal vraha.

Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

...o následcích, jež jízda koňmo přináší...osvěžující koupel v jezírku...též o přízni ženy, jenž schránky tělesné nejen léčí, však i blahem kouzelně naplňuje...

Marie Uherská (1371-1395) byla první ženou římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského. Jejich soužitím se jako rudá nit táhne spousta násilí. V Uhrách se tomu tenkrát, zřejmě, nikdo ani nedivil. Když uherská královna Marie spadla z koně, byla v jiném stavu. Možná se (ne)měl narodit další Lucemburk..

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

Kněžna Alžběta Uherská (nelze dohledat data narození ani úmrtí. Zemřela 12.1. po roku 1189 ) byla manželkou knížete Bedřícha. Jejím otcem byl uherský král Gejza druhý a její matkou byla Eufrozina Kyjevská. Za Bedřicha se vdává roku 1157. Kněžnou se stává roku 1172. A nemá vůbec poklidný život. Boj o český trůn spolu vedou přemyslovská knížata Bedřich a Soběslav druhý. Z nemnohých záznamů o jejím životě je však zřejmé (alespoň mě), že Alžběta nebyla žádná padavka. Spolupodepisovala důležité listiny. Měla vlastní pečeť. Toto je na ty doby opravdu nebývalé. Vládla vší mocí v Bedřichově nepřítomnosti. Po vítězství Bedřichových vojsk v bitvě o trůn (1179), nechává (v románském slohu) vystavět kostel Jana Evangelisty v místě zvaném „Na bojišti“. Kostel byl těžce poničen husity a definitivně zmizel v dobách třicetileté války. Alžběta porodila šest dětí. Jen tři dcery ji přežily. Třikrát v nepřítomnosti manžela vedla obranu Prahy. Dvakrát zvítězila a potřetí uvěřila slovu Konráda druhého, jenž ji obelhal. Zrazena a opuštěna umírá (snad) v klášteře v Doksanech, kde je její hrob.

Víme, že Anežka z Kueringu se narodila r. 1236. Víme, že byla milenkou českého krále Přemysla Otakara druhého a měla s ním tři, nebo čtyři děti. Nevíme však, co se s Anežkou, zvanou Palceřík (to kvůli jejímu pážecímu účesu) stalo poté, kdy královna Markéta odešla z Čech. Anežka byla její dvorní dámou. Snad tedy šla s ní..

Takové zamyšlení nad symboly

Noční náměstí..

Král Karel čtvrtý byl jako sedmiletý oženěn se stejně starou Blankou z Valois roku 1323. Děti nějaký čas trávily spolu, ale posléze byly odloučeny. Po dlouhých jedenácti letech se mají znovu setkat. V Praze. Karel se vrátil z Itálie, kde bojoval na přání svého otce. Blanka odjíždí z Paříže, kde žila od malička a jede do, jí zcela neznámých, Čech. Bylo to politické manželství. Bylo však prý velice šťastné.

Marie Terezie (1717-1780) byla zvána císařovnou, ač jí nikdy nebyla korunována. Porodila šestnáct potomků. Mimo to dokázala panovat a udělat spoustu dobrých a prospěšných věcí. Velice ráda a mnoho jedla. Ve stáří proto byla velice tlustá. Ve vysokém věku se nastydla při honu na bažanty. Toto těžké nachlazení bylo zřejmě jednou z příčin jejího skonu.

Ladislav Pohrobek (22. 2. 1440 - 23. 11. 1457) se narodil čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta druhého, jenž odmítl českou korunu. V Čechách tehdy vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad. Tedy pozdější český král. Náhlá smrt mladého krále vyvolala různé dohady. Jíří byl viněn Ladislavovou s smrtí. Až novodobé výzkumy ukázaly pravdu. Mladý král měl leukemii.