Dráp

Dráp vrostlý do kamene
pravěk draků a prach rozsypaných princů
co ztratili meče zlaté
z pokladů v temných skalách
v zemi černé kdesi zakopané
věky jedovaté
nasáklé krví bojovníků
a zabitých zvířat ku jejich snědku.

Sedím na kameni
dráp z něj trčí zkamenělý
lačně vpíjím v sebe jeho historii
bolest, krev, boj i radost žití
snad trochu nostalgii
zavírám oči, vhlížím ke skutečným představám
opatrně vstupuji do ztracených krajin
náhle cítím pohled jedinečný
ach, to dračí oko uhrančivě hledí
třpytivé tělo v červeném sametu
a já pochopila
dráp z kamene vyprostila
by stal se navždy mou součástí.

Kdykoliv nad ním zavřu oči
znovu žiji prapodivná dobrodružství
spolu v kouzelném světě fantazie
mohu snít i v bezpečí jeho sluje

a s úctou k zaniklým věkům
zlatý meč pozvedám
ve slunci jeho třpyt
už musím jít
ale nespěchám...




.

https://www.youtube.com/watch?v=XhxbShjpwEU

.