Motto: Hupky, dupky, zejtra skáču do Prokopovky. Pérák.

Tak přispívám svou povídku, na kterou jsem, myslím že právem, hrdá. Jsem na ni hrdá, protože jsem v ní já. Je v ní jen pravda kterou právě prožívám. Je pouze jednodílná. Jmenuje se Hvězdy, a je o dospělosti, a o tom že s sebou dospívání u mě nese i podstatné zmenšení se. Možná bude zveřejněna i na Sub Salix, spadající pod projekt Hogwarts.cz. Není to žádné kopírování, ani nic jiného, o všem vím.

Věnováno mužům Slezska.

Následující sen není příliš fabulace. Skutečně se mi zdál. Dokonce beze všech zmatků a bizarních smyček. Jen některé momenty jsou moje neumělecká licence.

...kde jsem vlastně doma...

i pes dobrák může být dobrý hlídač

první zaměstnání

Děda se seznamuje s mobilem a zažívá přitom radosti i trable.

Kdo co má, chtěl by a může mít

Jedna novoroční aneb co kdyby...

asi z toho bude sbírka - Andělé mezi lidma ...

Pro starší a pokročile

Aby se čtenář dobře zorientoval v následujícím ději, tak je důležité upozornit, že jde o Orfeův sen, v němž vidí sám sebe v budoucnosti a on to ví. Eurydiku nahradila Anna. Prožívá lásku jak ve skutečnosti, tak i v té své budoucnosti. Jeho duše proplouvá časem a jeho hudba je nesmrtelná.

Náhoda přeje i nepřipraveným

V Praze