Den jako malovaný

V Praze
» autor: umělec2
Den bez povinností a auta v Praze. No nádhera. Projdeš se v OBI. Přejedu metrem na Pankrác do Arkád. Mrknu do banky kolik mi ještě zbejvá. Na kafe, chlebíček a polévku to vyjde. Sednu si do kavárny a zevluju. Internet, WC i Wifina zadáčo. Projdu se po krámech a přemýšlím co za kravinu bych si pořídil kdybych na ni měl. Nic mne nenapadá. Vše co potřebuji k životu, mám. Projdu to tedy pro jistotu od shora dolů a nic nekupuji. To až v podchodu vyjímečně lístek na metro. Pojedu bez obav až na Florenc. Tam Top bazar dál do bazoše naproti Karlínskému divadlu a odtamtud do bazaru na Sokolské. Nic. Tak jdu do Řempa tedy řemeslné potřeby. Popojedu tramvají na náměstí Republiky a zajdu kouknout na telefony a boty. Zase nic. Dojdu tedy k Masaryčce a jedu stanici na černo tramvají. Pak do bazaru v Jeruzalémské. A zase nic. Tak jdu pěšky do hospody U pošty. Hodinky, ty chytré, slavnostně bimbají, že jsem nachodil 10000 tisíc kroků. Jdu to tedy oslavit. K pivu si dám gulášovku a sedm chlebů. Ty snad při placení projdou bez povšimnutí. Sedím přímo proti výčepu a vidím stoupající hladiny půlitrú při čepovani z tanku. To je nádhera. Čtu internet, že zemřel Kubera. Je mi ho líto. Měl svoji tvář. Kdybych dnes dopadl jako on, nikdo po mně ani nevzdechne. Na stole mám knihu a diář. Udělám si poznámky a dám se do čtení. Prý je dnes špatný den. No nevím tedy, který je ten lepší. Dost věcí na těle mně bolí. Nechápu proč mi to to tělo dělá. Nevěnují tomu tedy pozornost s myšlenkou, že nejhorší je pro něj nezájem. Ta uvidím kdo vyhraje.

Protivnej dědek. Nebo taky plesnivej. Hnusák. Smrdí. Asi se nemyje. No a to oblečení?! Hrůza děs. A ty ruce, co to má za nehtama? A ty mozoly. Žíly jak potrubí či kořeny stromů. Pleť, dá-li se tomu tak říkat, jak měsíční krajina. A pozůstatky chrupu jak notový sešit žluto černý. Trsy slámy místo vlasů. Vrásky jako polní brázdy. Pytle pod očima. Měch místo břicha. Plyny vycházející vrchem i spodem. Hluchý je jak poleno. A jak on jde?! Kolébá se jako kačena. Mrzák. V hlavě má nastláno, určitě ne ustláno. A co sex? Pohlaví je mužského. Váží jako dobré prase, co vše spase. A to on taky. Práce mu nic neříká. Se říká. A, že ho tak dobře znáš a popisuješ? Jak by ne. To jsem přeci já. Plesnivej protivnej dědek. Tak to se ti to píše, dědku!


Vod hoven. Máte to plný, to do jedný lejty nedám. Budu se muset votočit. Kolik vás na tom dělá? Samý hovna málo tekutiny. Špricnem to nad ves na pole. Snad nás nikdo nečapne. To víte, co by jste chtěla za pětibábu. Kliďánko si můžete zadřepnout a poslat ho tam. Nechám tu ty trubky natažený, na to druhý kolo. Uklidím to pak. Byl bych vod hoven.
Tipů: 4
» 25.01.20
» komentářů: 3
» čteno: 708(6)
» posláno: 0


» 26.01.2020 - 10:33
ST
» 26.01.2020 - 10:36
První čáST fajn, další dvě se mi již nelíbí...
» 05.02.2020 - 18:47
"Odeesce" jsem to nehodil nikdy, ale Kuberu jsem dost respektoval. I když i ten respekt se rodil postupně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.