Letokruhy touhy

G.P.:
Neboj se... :-*

Zamilovaná do nezamilované doby:
...neeeboj, královničko...
Všechny dálky jsou přeci mnohem mín...
Mám tě ráda...

s.e.n:
Tak něžně toužící básničku jsem již dlouho nečetla.
Krásně dojemná.

JardaCH:
... toužím ... toužíš ... toužíme ... podle vzoru ... podle vzoru ... to už jsem zapomněl ...

j.c.:
tak těsné, blízké letokruhy
jen vzácný, pevný mívá strom,
ty znáš jej a víš, že krom
něj již není žádný druhý...
:O) J.C.s

Marcella:
... budem si volat a psát ... holky vvooopuštěný ...

smudlinek:
Jsem se dojal. Vlastně jsi mě dojala ty. Prostě jsem dojatý.

Jarky:
Hezké. To se někdo má.

Vivi.~2:
Levandule,zase jsi zavoněla

Pavel Kotrba:
připomnělo mi to mou nikdy nikde nevydanou básničku pro jednu krásnou slečnu, snad se na mě nebude zlobit, protože měla být jen pro ni:o)
děkuju:o))) Košilky Na plochu večmáraná kreatura polibku,
oblá ve svých četných tvarech. Mořské plody chránící,
blízká jako oblázek v batohu utopence
(jeden z mnoha)
Květnou střelou zamíří
zacílí
……plná náruč košilek
rozhodím je proti větru
a odplavím si pohyb pylu z očních koutků,
jen doufat budu…..
….že zavoní křemen
a pronikne prázdnou slupkou
prochladlého stromu, který mění písmo s každým slovem
a volně plácá po košilce
ve snaze ji zachránit.

Hančí:
Je taková pěkně utajená...

hlodavec:
jé chloupky, to je vo mě, viď? tak to ti dam stovku, třeba někoho zase naprdim – protože tebe normálně žeru – protahlas mi čumák, když sem měl rýmu

Konec konců:
Právě mám otevřené okno do kořán, paprsky mě hřejí po zádech a mých vlasech, které jsou na slunku skoro zlaté a k temu si zrovna čtu tuhle krásnou báseň. Levandulko, přeji Ti krásný Sluníčkový den.

marllichy:
Je krásná a jen tvoje ...

Daniel S.:
Nádhera. Chlupy vzpomínek holit odpuštěním – to je krásná a originální metafora.

Marcella:
... děkuji za milé přání ... pozdravovat budu ... a ty pozdrav Pavla ...