K dnešnímu výročí...

V pořadí třetí storka věnována poctivému kovářskému řemeslu.

Ženám, které nás drží nad hladinou

Motto: Prohlašuji a slibuji, že učiním vše podle svého vědomí a svědomí, abych tento úkol, k jehož provedení jsem se dobrovolně přihlásil, úspěšně splnil. Dne 23. 11. 1943 čet. Klemeš Jaroslav  

Motto: Tenkrát ještě hřměla druhá válka, nad řekou se vznášel smrti stín. Lidem se chtělo spíše plakat... Začátek písně skupiny F. T. Prim...

vůně krve neodolatelná...

Motto: Hupky, dupky, zejtra skáču do Prokopovky. Pérák.

Poslední část je o poznání. Kdo jsou obyvatelé tajemného domu a co se stane s naším hlavním hrdinou. Tato povídka byla mým pokusem o napsání klasického gotického hororu. Snad se vám líbil.

Třetí část je romantická a ještě více v našem hlavním hrdinovi probouzí další otázky.

V druhé části se náš pan novinář seznamuje s obyvateli tajemného domu. Co jsou zač?

Milí čtenáři, připravil jsem si pro vás trochu delší povídku, kterou jsem proto rozdělil do čtyř částí. Jedná se o gotický horor o novináři, který měl za úkol napsat článek o Lochnesské příšeře a místo toho objevil tajemný dům. Příběh jsem napsal minulý rok a teprve nyní jsem se rozhodl, že se o něj podělím i s vámi. Příjemné čtení.

Po cestě z5 rozvířený bordel z přeplněných odpadkových košů matně lesknoucích se v záři lamp, jenž se nad nimi sklánějí až téměř s nechutí stejnou, jakou kolemjdoucí minou JÍ.

Co všechno přináší pouliční osvětlení...

Není příběh jako příběh, není zvíře jako zvíře. Příběh o tom, když se nikdy nevzdáte, máte skutečně rádi a bojujete. Každý den, každý den