Líbilo se

Dota Slunská:
Básně mají někdy skoro nadpřirozené schopnosti. Moc hezká!

M.A.Rek:
Ruce vložil do košíků
hned se válí v mechu v mžiku
jen šup šup a hošík jejich roztomilý
na houbách už byl v té chvíli

M.A.Rek:
Gándhí:
Oponu v mžiku zatáhli, až ten hadr vlál,
by se ten smutný kus fraškou nestal...

Díky.

Gándhí:
že srdce plesá
při písni z lesa
poeti vědí
a vědí a vědí

Romana Šamanka LadyLoba:
nikdo známý: ? jakby ne ... námatkou - skokanský mostík, prkno nad bazéném, trampolína ... parkur ...


hehe vzpomněla jsem si na fór:

,,Co jsi takovej smutnej?"
,,Nevíš? Karel umřel."
,,Co!? A jak?"
,,Tak - přišel domů, lehnul si na gauč, zakouřil si a gauč začal hořet."
,,Uhořel?! "
,,Ne, ne... stihnul ještě vyskočit oknem."
,,Tak se zabil tím skokem z okna?"
,,Ne, ne. Předtím ještě stihl zavolat hasiče a ti roztáhli plachtu."
,,A...?"
,,Jak skočil, ta ho zpátky odrazila do toho jeho okna."
,,No do řiti! Takže přeci jen uhořel?!"
,,Ale ne, ne. Chytil se rámu okna a skočil zas dolů."
,,Tak se polámal jak spadl dolů?!"
,,Ne, nepolámal. Stáli tam ti hasiči s plachtou. Spadl do ní, odrazilo ho to zase, ale na cestu."
,,Tak ho teda přejelo auto?"
,,Nee. Nic ho nepřejelo - jel akorát kamion a on se od jeho plachty zas odrazil do toho svýho okna."
,,DO HÁJE! TAK JAK UMŘEL???"
,,Zastřelili ho, protože už všechny sral."

Mirka Hedbávná:
Pozdrav, milí pánové, a velmi mě potěšily Vaše komentáře. Opravdu je psáno jako text písně:)

zenge:
a smutek touží
po lesku louží
ST jasné
je to krásné..

Dota Slunská:
Krásněji to nešlo napsat.

Besinka:
Lilith: Moc děkuji, zlatá.

Lilith:
Pavoučky mám doma jako spolubydlící, pro štěstí, vždy si tiše vyslechnou mé stesky ;-)

Besinka:
Květka Š.:
Moc děkuji.

Květka Š.:
Potkala se kočka s kočkou
tlapky si hned podaly
pak se dají do mňoukání
dlouho se tím bavily...
jedna černá jako vrána
druhá bílá jako sníh
všechny myši se radují
ty dvě kočky slyší smích...

Besinka:
Moc děkuji

raďo:
ten konec je výstižný, milá básnička ST

Besinka:
Květka Š.:
Moc děkuji, drahá Květuško.

Květka Š.:
Ten pavouk utkal záclonku
krásnou jako na zámku.

divoženka1:
Taky vzpominám
na ty co už nepotkám
tak trochu s vděčností,
že jsme kousek cesty
šli spolu
možná s nadějí,
že někde čekají

zenge:
Z půdy už jsem snesl Petry
starej svetr Klekíí- Petry
řežu denně dřeva metry
topím petky , Irský Setry
hážu na to háka
prostě to tam flákám...
St optimismu

Besinka:
j.m.: Moc děkuji.

j.m.:
Jsem koláč medový...to jsem dopad.MMMMMMMMMMMMMM