Líbilo se

Květka Š.:
V tom jednom městě
statný strom stojí
kdo půjde kolem
trochu se bojí
ten strom má duši
hlavu i tělo
a proto stromu
mluvit se chtělo...

divoženka1:
Šťastnou plavbu lodičko

Besinka:
Lilith:
Jsem ráda, že jsem potěšila. Přeji krásný večer.

Besinka:
Lilith:
Opět jsi mě udělala radost a moc děkuji.
Jsi anděl víš a srdce něžně maluji.
Ten výkres předám ptáčkům
a vezmou Ti ho do zobáčku.

Besinka:
M.A.Rek:
Krásné na Tyláku být. Řádky hřejí i dají niť.

Besinka:
Lilith:
Ach, děkuji. Moc jsi mi udělala radost.

Besinka:
Lilith:
Děkuji za skvostnou podporu.

Besinka:
Lilith:
Děkuji, drahá za slova milá.

Lilith:
Bezvadnóza!

Lilith:
Jak kouzelné může být jemné pohlazení...

M.A.Rek:
Praha má jiskru a cit
i na Tyláku,
kolem lavičky
prošla dívka v bílé halence,
a co krok se houpá celý svět,
jak pod halenkou byla bez.
A za lavičkou
na propletené klubko hadů
kmenů a haluzek stromu
čůral velký černý pes.
A na té lavičce,
té milé dámě plné touhy
se tak vesele smějí oči.
A proč ne, je pěkně dnes.
A vedle lavičky
čeká kolo na cyklistu,
kterému už dávno ujel vlak,
by ho odvezlo kdoví kdes…

Lilith:
Prším něhou...
Krásné ;-)

Lilith:
Tvá slova chutnají dobře ;-) tak nesmutni...

Lilith:
Nechť je ti vesmír stále nakloněn ;-)

Besinka:
René Vulkán:
Moc děkuji a mám radost z milého posouzení. Přeji hezký den.

René Vulkán:
*

Praha prostě taková je
odráží, čím srdce žije
Jestli drozdy vprostřed háje
nebo tím, co krev mu pije

*

Besinka:
Květka Š.:
Děkuji, Květuško.

Květka Š.:
:-)---

divoženka1:
M.A.Rek: Andrzej si zaslouží
mokrej hadr na hlavu
a taky tepláky
za drzé bzučení
kdo má pořád mít nervy
na to jeho bzučení

M.A.Rek:
Měsíc, že je sám?
Ten má přece Lunu!
Špulí na ní kráterky –
Tak podlehni mému kouzlu, nu.
K moři Úrodnosti, že ji prý přivine,
ona před ním couvá, že prý ne.
Však nemá už kam couvat,
kdo ví, co pak stalo se v novu,
že posléze na objemu přibývá,
úplňkem je těhotná zas a znovu.