Líbilo se

divoženka1:
Nehodnotím báseň,ale to co jsi k ní napsala.Ano každému se v životě něco nehezkého přihodí,ale je jen na nás jak se k tomu postavíme,chci se zastat těch "děcek"znám hodně mladých slušných a inspirativnich lidí.Ráda je potkávám a tak prosím neházej všechny do jednoho pytle a zkus hledat na světě i to pozitivní je toho dost jen přes svou bolest to nevidíš ,ale třeba jednou přijde ten čas moc bych to tvé duši přala

gabkin:
Už hodnou chvilku sedím u Tvého dílka a přemýšlím, co napsat do komentáře. Protože jsem si to četl několikrát, což se běžně nestává. A nějak jsem si chtěl zdůvodnit sám sobě, proč jsem dal ST.
A protože jsem poetický nevzdělanec, nedokáži přesně vyjádřit, co mě přesně zaujalo.
Ale něco mi říká, že budeš ten typ chlapa, co se sehne u řeky pro kamínek - protože je krásný. prohlížíš ho a nekomentuješ nic. Jen si užíváš jeho krásu. Tu on ztratí okamžikem, kdy ho dáš do kapsy a pak už vyndaný doma - suchý, už tak krásný není. Ale položený na poličce ti pokaždé připomene tu hru záblesků, když sis ho prohlížel. Protože ta z paměti nezmizela.
Možná, že to mé vyjádření je blbost. Ale přesně vystihuje pocit když čtu Tvá dílka. Děkuji ti za ně. Léčí mou duši.

Dota Slunská:
Básně mají někdy skoro nadpřirozené schopnosti. Moc hezká!

M.A.Rek:
Ruce vložil do košíků
hned se válí v mechu v mžiku
jen šup šup a hošík jejich roztomilý
na houbách už byl v té chvíli

M.A.Rek:
Gándhí:
Oponu v mžiku zatáhli, až ten hadr vlál,
by se ten smutný kus fraškou nestal...

Díky.

Gándhí:
že srdce plesá
při písni z lesa
poeti vědí
a vědí a vědí

Romana Šamanka LadyLoba:
nikdo známý: ? jakby ne ... námatkou - skokanský mostík, prkno nad bazéném, trampolína ... parkur ...


hehe vzpomněla jsem si na fór:

,,Co jsi takovej smutnej?"
,,Nevíš? Karel umřel."
,,Co!? A jak?"
,,Tak - přišel domů, lehnul si na gauč, zakouřil si a gauč začal hořet."
,,Uhořel?! "
,,Ne, ne... stihnul ještě vyskočit oknem."
,,Tak se zabil tím skokem z okna?"
,,Ne, ne. Předtím ještě stihl zavolat hasiče a ti roztáhli plachtu."
,,A...?"
,,Jak skočil, ta ho zpátky odrazila do toho jeho okna."
,,No do řiti! Takže přeci jen uhořel?!"
,,Ale ne, ne. Chytil se rámu okna a skočil zas dolů."
,,Tak se polámal jak spadl dolů?!"
,,Ne, nepolámal. Stáli tam ti hasiči s plachtou. Spadl do ní, odrazilo ho to zase, ale na cestu."
,,Tak ho teda přejelo auto?"
,,Nee. Nic ho nepřejelo - jel akorát kamion a on se od jeho plachty zas odrazil do toho svýho okna."
,,DO HÁJE! TAK JAK UMŘEL???"
,,Zastřelili ho, protože už všechny sral."

Mirka Hedbávná:
Pozdrav, milí pánové, a velmi mě potěšily Vaše komentáře. Opravdu je psáno jako text písně:)

zenge:
a smutek touží
po lesku louží
ST jasné
je to krásné..

Dota Slunská:
Krásněji to nešlo napsat.

divoženka1:
Taky vzpominám
na ty co už nepotkám
tak trochu s vděčností,
že jsme kousek cesty
šli spolu
možná s nadějí,
že někde čekají

zenge:
Z půdy už jsem snesl Petry
starej svetr Klekíí- Petry
řežu denně dřeva metry
topím petky , Irský Setry
hážu na to háka
prostě to tam flákám...
St optimismu

Besinka:
Květka Š.: Děkuji

Květka Š.:
:-)...st...

Besinka:
Květka Š.:
Ty jsi milá. Děkuji.

Květka Š.:
Na zahradě býval trávník
tam jako děti jsme si hrály
kousek vedle byl strom třešní
a ty v červenci zrály.
Jednou se ten trávník změnil
vyrostou tam Alpy snad?
Každý kámen měl své místo
ví kde bude už léta stát.

Besinka:
Lilith:
Moc děkuji. Tvá slova hřejí.

Lilith:
Moc pěkné :-)

Besinka:
raďo:
Děkuji. Já bych též raději tuto básničku nepsala, kdyby se to nestalo. Je to jako varování a přání, aby se to nestávalo.

Ctirad Justus:
Gándhí: Děkuji, nebojme se.... díky za podporu (v dlouhých myšlenkách), ách
CJ