v objetí» autor: nikdo známý |
netřeba paží k objetí
když srdce cítí lásku
když krk se sevře dojetím
pojď, odhodíme masku
kde já jsem já a ty jsi ty
jsme jedna duše přece
jak společně den prožitý
dvě vlny v jedné řece
v doteku duší spojeni
tam na úrovni citu
děkuji tvému zjevení
když miluji, když jsi tu
když srdce cítí lásku
když krk se sevře dojetím
pojď, odhodíme masku
kde já jsem já a ty jsi ty
jsme jedna duše přece
jak společně den prožitý
dvě vlny v jedné řece
v doteku duší spojeni
tam na úrovni citu
děkuji tvému zjevení
když miluji, když jsi tu
Tipů: 17
» 22.01.23
» komentářů: 6
» čteno: 152(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.01.2023 - 02:56
1 
„…dvě vlny v jedné řece…“
Joj, to je krásné, přece!
Vlny se spolu v proudu honí
a jedna druhou nedohoní.
Možná maj opačnou polaritu,
a tíhnou k sobě, tajně, v skrytu.
Šumějí na sebe, zatím jen tence,
těší se, až přijde interference.
A když maj ve vodě cestu volnou —
zas hupky k sobě! Slastně se prolnou.
Joj, to je krásné, přece!
Vlny se spolu v proudu honí
a jedna druhou nedohoní.
Možná maj opačnou polaritu,
a tíhnou k sobě, tajně, v skrytu.
Šumějí na sebe, zatím jen tence,
těší se, až přijde interference.
A když maj ve vodě cestu volnou —
zas hupky k sobě! Slastně se prolnou.
» 24.01.2023 - 23:59
divoženka1:
Miluju tyhle inspirační zdroje, byť o jednom verši, zato však skvělém! Svádějí mne si s nimi pohrát. :-)
Miluju tyhle inspirační zdroje, byť o jednom verši, zato však skvělém! Svádějí mne si s nimi pohrát. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.