Líbilo se

Besinka:
Cítím smutek, ale velmi kvalitní obraz vnímání.

René Vulkán:
Milé
pěkné
povedené
zábavné

milé už jsem říkal?

Kajuta:
Pavoučí palác? To mi zní naprosto úžasně, poetko. Máš fantazií nabito. Bál mě úplně přenesl do pohádkové knížky... listový trůn, trnová královna a její choť.. sypeš nápad za nápadem, snad z kouzelného rukávu, nebo klobouku. :-) Moře mě úplně vzalo za srdce..naprosto neskutečné..líbí se mi i hororově laděný mramorový zámek, nebo les s malými pidilidičkami a velkým poučením.. WOW je málo. ;-)

raďo:
Někdo píše básně, někdo lékařské recepty, pokuty, bločky
šeky, čísla pod lomítka za lomítka křížené s písmenkama ale tady je svět kterému rozumět...tak ST

zvířenka:
Mě by zajímalo, jestli se někdy někdo v káznicích skutečně ukáznil.
Je to síla, Radovane!

M.A.Rek:
René Vulkán:
budíček měla nastavený brzy na ráno
však prospala celý, celičký den
vždyť budit měl blboun nejapný
a tomu to už nebylo dopřáno

Díky

René Vulkán:
šli kolem dva kuřáci
neměli nic na práci
než odhazovat špačky

teď sedíme plačky
kolem sekačky
ohořelé ve spáleném obilí

kuřáci jsou debili

M.A.Rek:
Však šikovně se vyzula
z botiček, pak zmizula,
však, vím, vrátí se v chvatu,
a z lana nasadí mi kravatu.

René Vulkán:
mají nás ti řezníci
za úplný debili
spad mi párek do záhonu
vyrostlo z něj obilí

Květka Š.:
---neboj bude zase dobře...

Lilith:
Takový je život. Objímám.

Kajuta:
Úžasné hvězdné putování i zamyšlení v jednom.. ochutná jejich moudro, či zlo.. krásná a hluboká poezie, milá bytosti!

Dota Slunská:
Každý malý příběh se rozrůstá před očima čtenáře.

Lilith:
ST s radostí zamňoukám ;-)

Dota Slunská:
Velký obsah v malé formě.
Tuze ráda tě opět čtu.

Špáďa:
Očekávání o čekávání...

...na to nejkrásnější, co může přijít mezi narozením a smrtí.

Dota Slunská:
é-moce (čtenář jest zapocen)
někdy jak v pekle
jindy jak v nebi...těžko to přebít
:)

Sefer:
Ale co, když jsme prijali život, přijmeme i smrt. Alespoň myslím.

gabkin:
...a mraky maj čerń tvého klína,
z té strany druhé, i od Zuklína.
Když od Lazen tvé tělo stoupá
a konec cesty plíce již doufá,
tak usedneš třeba chůzí již znavený,
u cesty zleva na měsíční kameny.
..... jen pěší může,
vnímat ten čas psaný smrkům pod kůru.
A vnímat tu chvilku
v čase daném nám.

Besinka:
Zeanddrich E.: Já tam byla včera na mši. Nádherná atmosféra. Prostě mám to tam ráda.