René Vulkán

zvířenka: Bude to největší miniatura nebo nejmenší maxiatura.

Jsou slova která nevyslovíš
největší slova na světě
vějičkou očí vše se dovíš
odpověď v duši dítěte

ttragelaf: Květka Š.:
...opuštěná jako ptáče
v poli pláčíc pískotem
a slova jsou pak taky
nad rozpaky mohutná
zaplacená životem

Květka Š.: jsou i slova která někdy bolí
víc než rána holí...

Kars: Nejvíc raní slova
co zapomenu
a tak musím znova

vavaoko: Pod tvrdou kůží bohatýra
Je skryta po citech díra

nejsembásník: jsou rány,
které zjitří pouhé zachvění ...
nedýchej,
nastává proces hojení ...

básněnka: plavci záchranný hoď kruh
třeba plave La Manche ...

Verena: Smutek se mi usadil v koutku rtů .... takový chladně lepivý. Něco podobného, jako když jsem chodila na patolku...uch.

René Vulkán: s.e.n: ty seš na mě moc hodná, chválíš a kritika nikde.
jakpak můžu růst? :-)

s.e.n: Miniatury- parádní na přemýšlení. Lze je doplnit a dobré je ,že dávají prostor.
Ale musí se to umět, jako tahle-vtipná,dle mé představy.

jita.1965: Spousta lidí zůstává osamocena, když už se nemohou rozdávat a sami potřebují pomoc.
Bohužel, je to smutná pravda.
ST!

s.e.n: Jo, to je tím,
že tu nejsou vlaštovky.
Až budou švitořit hned to bude jiné. Ale i zima má krásy, jen musíš z domu ven -do přírody.
Jistě tě tam múza někde čeká.
A smutek odežene. To ony umí/s tvou pomocí/.

jita.1965: Původně jsem chtěla vyzvednout svým komentíkem to krásné moudro, které z díla sálá, ale po přečtení komentíků se chechtám tak, že jen ST! :-)))

zelená víla: Tyhle místa dobře znám... tam má radost jiný rozměr...

labuť: Pronikla do nitra...

Jan Maren: ST !

básněnka: připomíná mi Foglara...ST

René Vulkán: la loba: taky máme posraný římsy

la loba: St ale musím Tě upozornit že co holub pozře zobáčkem téměř hned mu padá druhým koncem v pozměněné podobě-krmila jsem je na okně tak mám praxi:-)))

René Vulkán: zenge: to mě menapadlo
dík za tvůj postřeh