M.A.Rek

M.A.Rek: blue: Děkuju. Ten kluk skvěle válí, díky i za námět k poslechu.

Lilith: Bezva!

holátko: Skvělý jsou všechny, ale čáp vede.

blue: to je celá mašina poetického srdce a snů zahleděných pohledů.. přidám pár strun.. https://youtu.be/YaTUwiHYBI0

M.A.Rek: Ringo: René Vulkán: Psavec: Pánové, jsem rád, že jste normální, když Vás baví ptákoviny. Ringa dokonce inspirují.
Jako poděkování přidávám bonus:

Straka tam má být
a ne blboun nejapný
v akademii

M.A.Rek: Květka Š.: Děkuju, Květko.

Psavec: Dobře válíš.

Ringo: Není v oblibě
především u hasičů
fakt bacha na něj

Nemůže za to
nenechává ji chladnóu
cizí majetek

(plameňák a straka)

René Vulkán: tak to je pecka
asi jako z meruňky
ještě se směju

Květka Š.: Taky se mi to líbí....seš dobrej,kámo...

M.A.Rek: valerie: Díky a držím palce. Musíš mít v této době hodně napilno, když se svět zbláznil...

Deprese vyždímané
a nervy v kýblu,
za přelud prstenu moci
upíšou se ďáblu.

Ta šílí po něm,
on šílí z ní,
ten nemůže spát,
přes den pak sní.

Ten fobii má z nemoci
až z toho omarodí,
a kleptomana klepne
říká si blahorodí.

Ten závislý je na tom,
druhý už na všem,
ta posedlá je sexem,
Golemovi honí šém.

Jak dopadnou volby
psychopati blázní,
a jen v modrém
pár blázínků si básní...

valerie: Hmmm. Tak to je daleko složitější než jsem doufala, každopádně už zase jsi a žiješ. Když jsem pracovala na JIP často jsem se nad lidmi napojenými na přístrojích zamýšlela. Bylo zajímavé sledovat návrat do života, ubírat léky, snižovat pomoc s dýcháním, a vidět zase člověka, pod tou hromadou přístrojů, která mu pomohla přežít. No teď pracuju na psychiatrii a to je daleko složitější, pomáhá se hůř. Dokud si jakkoliv něco uvědomujeme, jsme. I když to někdy bolí, no nejhorší je bolest duše a miliony otázek, na které po staletí dodnes není odpověď. Snad, nejjednodušší to mají lidé jednoduší. Jsi složitý, neboj já taky.

M.A.Rek: valerie: Děkuju, Valerie, za zastavení. No jo, ale co je to být? Tělo, které je, a, byť na přístrojích, funguje, ale duše a vědomí, které by jen pomyslelo na to, že tělu svrbí nos, je někde v prdeli? Nebo naopak, vědomí a duše uvězněná v pokurveném těle jako v tom nejtemnějším kriminále? Zase ten odvěký rozpor mezi hmotou a duchem. Potácíme se na rozhraní, jen s tím obojím jsme celí, bez jednoho či druhého jež není člověk člověkem. Byl jsem dost daleko, abych si uvědomil to rozhraní. Ale ne tak daleko, abych věděl co je za ním, a jestli i za hranou je "být".

M.A.Rek: valerie: Lilith: Holky, děkuju, je to od Vás milé. Můžu s Váma kamarádit? ;o)

Lilith: Souhlas s valerií, třeba to jen tak dělala... kdoví jak to dopadlo ;-)
Moc bezva napsané, četla jsem s nadšením jůůů :-)

valerie: Někdy stačí jen být, myslím, občas to stačí, a na všechno najdeme odpověď, dokud jsme...

valerie: Kamarádství mezi klukem a holkou existuje, proč ne? Ale když se to u jednoho zvrtne v okouzlení tím druhým je po kamarádství, myslím, ale jinak, proč ne? Ale k tomu doteku a k tomu celkovému prožitku to mě nadchlo. Miluju tyhle doteky, které projedou celým tělem a ještě když je to vzájemné, tak to je opravdu splynutí, ne jistě neusnula, jen to dělala...hezký zážitek ST

M.A.Rek: Hazentla: Ringo: vavaoko: Díky za komentáře, jsou lepší než body.
Já se domnívám, že kamarádství mezi klukem a holkou může být. Asi tak do deseti let... A pak tak od šedesátky nahoru. Mezi tím jistě taky, ale je to na hraně, častěji za hranou (ale nevím čeho). O to je takové kamarádství krásnější a cenější, když kamarádstvím zůstane. Neříkám tím ale, že je méněcenné, pokud "přeroste".
Kdybych měl spát pravidelně s každou kamarádkou, tak se usouložím k smrti.
A navíc některé kamarádky mají víc koule, než mnozí kamarádi.
Ringo, "omrknul i strojvedoucí...", proč myslíš, že v poslední době tolik bourají vlaky?

Ringo: Kdepak, zádné klimbání,
prislo velké líbání,
které spatril ve chvilicce
dav zvedavcu na chodbicce.
Párek v kupé láskou zhnoucí
omrknul i strojvedoucí.

Hazentla: A já doufám, že to byl začátek jedné velké lásky. Popsáno s pozoruhodnou empatií.
:-)
Jinak, já na kamarádství mezi klukem a holkou věřím. Ale musí se sejít to, že tam není ani z jedné strany kapka nějaké přitažlivosti, a jak zní památný výrok jednoho fotbalisty:
Moc často se to neděje. Vlastně se to ještě nikdy nestalo...