Levandule

... voní, cítím to... :-)

Někdy Božím mlýnům musí pomoct ten nejbližší... Nejsme jen diváky, my jsme tvůrci životních cest, jsme součástí emocionálního vývoje nás a svého okolí...

Svobodu máš v příjmení, nenech si ji vzít...
Odpusť modrým kamarádům, že zde moc nejsou,
možná musí teď život venku, v praxi žít...

Děkuji za návštěvu a měj se krásně :-)

Dnes jsem se tu rozepsala, a psala, a psala... vznikla dlouhá báseň, která se mi nakonec neuložila, protože se mezitím vymazalo moje připojení... a zřejmě již nelze nalézt v tom modrém virtuálním nekonečnu. Věřím však, Sio, že jsi ji vnímal... S úctou a vzpomínkami Věra

Dlouho, dlouho jsem modré stránky nečetla... a ani netušila o Tvém boji... až dnes jsem se to dozvěděla... Nestíhám svůj vlastní život... Dnes jsem se zastavila pro Tebe...a skrze slzy prohlížím staré fotky, listuji vzpomínkami, pomyslně s Tebou tancuji v Počátkách, vybavuji si rozhovory ze setkání na srazech, bowlingu, čtu Tvé verše se šiframi bolesti pod oblečky písmenek, čtu Tvá slova Pavlovi, z nichž sálá statečnost, vyrovnanost, přijetí... a v mém srdci se kolíbá Tvůj tichý hlas, moudrost, pokora... nějak si neumím představit, že bys někdy křičel a vztekal se... byl jsi, tak jak jsem Tě poznala já, tak nějak zvláštně lidsky klidný... až si říkám, jestli ten klid vyvěral opravdu z Tvé lidskosti, nebo spíš z doteků Tvých neviditelných křídel... Byl jsi s námi rád, rád sis užíval ten lidský úsměv na rtech a rozevláté motýlky v duši, protože tuhle dimenzi jí umí dát jen člověk, jen lidské emoce. Díky za Tvou vnitřní vyrovnanost, budu z ní čerpat do konce svých dní...

Ať řekneš k Siu ... cokoli,
vzduch tak divně zabolí... :-(

Ani se mi nechce věřit, co slyším z rádia za zprávy o počasí - od středy mají být mrazíky? Jóooo, sluníčko v Počátkách, i po příjezdu u Prahy na naší zahradě... nádherně objímalo moji relaxaci :-) A príma setkání s príma lidičkami bude hřát ještě déle, než sluníčko... :-D
Zuzko, znovu moc děkuji za všechny rybí speciality, byly úžasné!

Labutěnko, i mě to moc mrzí, že nepřijedeš...tolik jsem se na Tebe těšila.
Já přijedu na srázek nemocná, takže žádné líbačky! Ale už nejsem nakažlivá, nebojte ;-)
Doufám, že Petr bude topit, potřebuju být v teple... Případně se ohřeju grogem a vlastní dekou :-DD

Jsi jako krteček, Janičko,
akorát že přes ty kapsáče jaksi nejsi vidět!
Nojono, když Ty jsi tak pracovitá, že jsi do kapes sesbírala fakt celou duhu! :-) :-) :-)

Jak tak koukám, tak letos to bude více než komorní... Nevadí! Jako každý rok přijedu s G.P. a Daisy, a prosím o náš chráněný "duhový" pokojík. Přijedeme v pátek, a někdy po snídani vystřelíme do světa, protože Pavel v sobotu hraje s kapelou. V pátek pořádně (opožděně) oslavíme Gabkinovy XXtiny ;-). Těším se na objetí, popovídání, ryby... prostě na vše, co nás poutá s modrým Gabkinovým světem se Štěpinou po boku, včetně modrého moku, pokud tentokrát půjdeme ke studánce v sobotu již po snídani. Děkujeme za organizaci, protože to známe - ať je účast malá, nebo velká, vždy to je nesmírné úsilí a čas organizátorů akce, za což smekám pomyslný klobouk :-)

Bláznění je přirozené. Ber 2 dcl denně, a budeš v pohodě :-DDD

Hezky vzpomínáš :-)

... šeptat si jen tak ze dlaní
noty, co srdce podmaní,
hudbu, jež nese poznání... :-) Krásná!

... užívej i ve vzpomínkách :-)

Je těžké cokoliv vypíchnout v této básni, protože je dokonalá, nadčasová, všeobjímající, hluboká... jsem ráda, že žiješ v této poloze, která kříží minulost a budoucnost v Tvém jedinečném jsoucnu :-)

toužím už nikdy nehledat
... mám to stejně :-)

Víš o tom, že šestky mi jsou souzeny?
Co chceš na toto erotično napsat od ženy?

Raději se tiše budu těšit na Počátky,
až odkvetou nám letošní zahrádky... :-)

Někdy jsou znamení jen zákruty v mysli,
stačí se nadechnout, v duši dát kyslík,
prstem pak vyladit slunci nos,
vyjít za láskou jen tak... bos! :-)

Olíznu Tvůj nůž s medem,
chutnám Tvoji báseň s jedem...
Píšeš dobře, dobře trávím,
zase se tu někdy stavím :-)

Rybičky drandí do Tvého příběhu,
sáhni jim na ploutve!
Mají tam lásku, víru i něhu
... pro Tebe :-)