Jednoho léta

Horko a léto a nádraží
zapadlá malá stanice
a peron z betonových panelů
nad tím vším nápis "Tišice"

Tam na peronu čeká kluk
courá se podél kolejí
tak asi deset může mít
minuty zvolna míjejí

Na modrém nebi bílý mrak
horký beton a vyschlé pražce
kopřivy, slunce, lavička
a knížka zastrčená v tašce

Na poli větřík lehounký
rozhýbá stébel milion
v děravém plotu dlouhý sloup
nesoucí starý amplion

Až jednou v chodbě bez oken
se naposledy otočím
kachlíky bílé přehlédnu
a na ten peron vykročím.

Tipů: 26

» 21.08.12

» komentářů: 14

» čteno: 821(23)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (14)

» 21.08.2012 - 21:14

tulkava

Krásné...má to rytmus, jednotlivé sloky do sebe krásně zapadají....ST

» 21.08.2012 - 23:41

gabkin

nevím, jestli to má rytmus - tomu nerozumím......
ale má to kouzlo prázdnin a sílu dětské vzpomínky.
Pro mě osobně ještě kouzlo Tišic a vod kolem .... kde chvíle klidu na rybách...... má svou atmosféru.
povedené dílko, které čtenáře na stejné vlně s autorem vyladí do vzpomínek na dětsví a prázdninového štěstí.

» 22.08.2012 - 12:46

labuť

Pohodové vzpomínání na dětská léta, co potěší a s trochou nostalgie duševní struny naleští...

» 22.08.2012 - 14:24

krizekkk

Vzpomněl jsem si na svá klučičí léta. Dík. st

» 22.08.2012 - 14:39

carodejka

Moc hezká vzpomínková ze života.

» 22.08.2012 - 17:04

Kapka

Hezké...