Levandule

Lidičky, určitě přijedeme, jen jsme teď organizačně na hraně a v pátek má dcera svatbu... Gabkine, prosím o trpělivost, ozveme se - kdybychom nestihli termín, omlouváme se... Máme pro vás novinky, pak pochopíte :-)

katpok: Katuš, děkujeme za duhové dárky :-) :-*

čubík:
Čubíku, myslím, že i tak Tě nějaký fotograf zachytil :-) Moc děkujeme, že jsi přišel :-*

Moc všem děkujeme. Je super mít svatbu, když 4 děti odejdou z domova a zakládají si své vlastní domácnosti, vztahy a životy. Na svatbě nejsou povinně rodinní příslušníci, ale kamarádi a přátelé. Nesmírně jsme si to užili, už i proto, že se kamarádíme se všemi věkovými kategoriemi, takže nejmladší účastnici bylo 5 měsíců (vnučka), nejstaršímu kamarádovi je 92 let. Přátelé ze všech našich okruhů: rodina, tábor, básníci, volejbal, sousedé, kapely... Půlroční příprava se vážně vyplatila a i přes veškeré komplikace, které nám přicházely do cesty od ledna každých 14 dní, před svatbou již každý den... dopadlo vše na jedničku. Jsme šťastní :-)

Tak vidíš... jsem tu po dlouhé řádce měsíců... a zrovna jsi napsal o nás :-)

A tak na vědomí modrému světu dáváme, že jsme v pátek po 16,5 letech v modrobílé pomněnkové svatbě vstoupili do manželství... ve stejném domě, ve stejné vesnici, ve stejné posteli, ve stejných pyžamech, se stejnými sny jako dřív a se stejně silnou láskou... jako kdysi...

Miluju Tě :-***

Selfí... není to, co chceme...
Ale krok za krokem... stejně...
od fotky k fotce jdeme...

:-)

G.P.:
Jasně, tu moudrou pravdu - začít u sebe... jsem již pochopila někdy v pubertě a celý život na tom makám... i tak,myslím, že mám do konce života co dělat :-) A přesto v životě přichází okamžiky, kdy člověk cítí vnitřní potřebu se o své názory podělit s ostatními... ale nechat je "dýchat", mít svůj názor, to joooó :-)

ewon:
soudit je někdy tak jednoduché, že? Posuzovat, zvažovat.... to ano, to bychom měli, je to čas průběhový a dělá z nás člověka. Ale soudit, proč?Nechceš-li číst, chápat, nečti... Ale neodsuzuj, o čem nevíš... Všichni máme právo na vyjádření názoru, na svobodu těch, kteří si můj názor přečtou, případně z nějakého úhlu chápou.
Mimochodem, zamyslel ses alespoň trošičku nad tím, proč p. Hannig píše o p. Bartošovi? Vážně myslíš, že souhlasí s tím, co udělal?
:-)

Nikdy nezapomenu...
.... vlastně, nikdy neříkej nikdy, že?
Snad jen přání - pokud mám zapomenout, tak až ve chvíli, kdy se k Tobě budu blížit se sklenkou červeného vína a s doteky hudby...

Už dlouho jsem nečetla něco tak hodně teoretického, mám raději faktický život. Nicméně, překousala jsem to :-)
Klasický případ sebepoznávání a poznávání svého okolí přes přemýšlení, dělení situací na protihráče, aby se tak člověk dostal do podstaty diskutovaného tématu a nejlépe s nalezením objektivní pravdy, což je stejně jen jeden z druhů pravdy a pravda samotná,je jen jedno z mnoha lidských slov, které používáme pro rozlišení vjemů v našem světě. Objektivní pocity a pravdy analyzujeme na drobečky svých mikrosvětů, abychom si to vnější zjednodušené rozložili na atomy, prohlédli ze všech stran, a opět složili do skoro původního tvaru, jen s tím novým poznáním, že my sami jsme objevili jakýsi úhel pohledu navíc...

Věčný boj s lidskou ješitností a přemýšlivostí... logikou..., které ztrácí svůj lesk a důvtip při pokorném setkání se svou duší... kde je tak jedno, jestli 1+1 je 2, či slon... ,kde je tak jedno, jestli vítězí bílá, bílá jako bílá, bílá jako drahokam všech barev...

Lidské hranice, pravidla, slova... pro tvorbu a boření... pro ochranu, pro tvoření... abychom pak překročili konce svou čtyřrozměrností, svým přešlápnutím sebe sama...

a přece je tak krásné a jedinečné... to obyčejné, že 1+1=2, že bílá je spektrem všech barev ...
že je tu další ráno,
a další stránka...

Přijedeme v pátek i s Daisy, odjedeme v sobotu po obědě. Posílám pozdravy všem, těšíme se! Pavel asi vezme kytaru, takže páteční večer můžeme částečně strávit i s kytárkou :-)

Chápu..., ale kdybys prožil to, co já, jinak než hnůj bys to nenazval. Možná by to obsáhlo ještě peprnější slovo...

Velmi složité... od lidského začátku, přes mužský svět, až po všeobjímající vesmír... máš tam všechno... Není problém se v tom ztratit, protože jsme jen jednotlivými částečkami toho všeho... a zase se najít... protože jsme jednotlivými částečkami toho všeho :-)

Tvá láska je složitá, jako nejednoduchý včerejšek... ;-)

Milá, pohladila...

Být za učitelským stolem psyché,
či před ním jako žák...
Být svědkem v té zahradě tiché,
ač kámen, nebo pták...

vždy jsme svědci zázraku...

... a je to odhaleno! :-)

Smích někdy není na skladě...
Přeji Ti, aby každý Tvůj den
byl alespoň v dobré náladě...

Smutky je potřeba do dlaní přátel vložit,
třeba Ti dokáží trochu slunce "v kouzlit"...

Jsem momentálně v obou "rolích"

Krev roku... snad ustala...
Tvá poezie
mě jako vždy "dostala" :-)