Tanec s Bolestí
ncd
» autor: Siorak |
Vybrala si mě
V dámské volence
Čím jsem si zasloužil
Její přízeň?
Ta dáma krev pije
Nechutně chlemtá
A nikdy nekončí
Její žízeň
Očima pálí
Rty jako břity
Úsměv mě děsí
Krutý je škleb
Tisíce zubů
Jsou jako jehličky
Do uší buší mi
Podivný rap
Uhýbám kličkuji
Doteky pálí
Drží mě v kleštích
Jen chvíli povolí
Tančím s ní v pyžamu
Tančím bez bot
Jí podle not
Rány mi posolí
Točí se točí
Boží mlýny
Pomalu klapou
Počítají si čas
Jednou to skončí
Ten vír šílený
Na cestu v nicotu
Vábí mě svůdný Hlas
V dámské volence
Čím jsem si zasloužil
Její přízeň?
Ta dáma krev pije
Nechutně chlemtá
A nikdy nekončí
Její žízeň
Očima pálí
Rty jako břity
Úsměv mě děsí
Krutý je škleb
Tisíce zubů
Jsou jako jehličky
Do uší buší mi
Podivný rap
Uhýbám kličkuji
Doteky pálí
Drží mě v kleštích
Jen chvíli povolí
Tančím s ní v pyžamu
Tančím bez bot
Jí podle not
Rány mi posolí
Točí se točí
Boží mlýny
Pomalu klapou
Počítají si čas
Jednou to skončí
Ten vír šílený
Na cestu v nicotu
Vábí mě svůdný Hlas
Tipů: 48
» 26.11.16
» komentářů: 22
» čteno: 1254(62)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.11.2016 - 09:55
Milena
Smutné ST
» 26.11.2016 - 15:53
...působivě píšeš, Sio...
...kdysi v Počátkách jsem Tě natočil, jak jsi při tanci "střihnul" piruetu a jen v pantoflích - jednu jsi po mě pak z legrace kopnul, že Tě vůbec točím...:)
...jo, jen takový tanec Ti moc přeji...
...kdysi v Počátkách jsem Tě natočil, jak jsi při tanci "střihnul" piruetu a jen v pantoflích - jednu jsi po mě pak z legrace kopnul, že Tě vůbec točím...:)
...jo, jen takový tanec Ti moc přeji...
» 26.11.2016 - 16:31
Paulmatthiole
1
Zubatá ať táhne i s tou svou povedenou sestrou ke všem čertům :-/ Vydrž.
» 27.11.2016 - 01:07
1
Jsi bojovník jaksepatří...
Ještě jí to řádně natři!
Anebo tvrději: načtyři, napět, ..., nadeset.
Chci říci: Jentak bez boje — nedej se!
Ještě jí to řádně natři!
Anebo tvrději: načtyři, napět, ..., nadeset.
Chci říci: Jentak bez boje — nedej se!
» 30.01.2017 - 17:43
6
Dlouho, dlouho jsem modré stránky nečetla... a ani netušila o Tvém boji... až dnes jsem se to dozvěděla... Nestíhám svůj vlastní život... Dnes jsem se zastavila pro Tebe...a skrze slzy prohlížím staré fotky, listuji vzpomínkami, pomyslně s Tebou tancuji v Počátkách, vybavuji si rozhovory ze setkání na srazech, bowlingu, čtu Tvé verše se šiframi bolesti pod oblečky písmenek, čtu Tvá slova Pavlovi, z nichž sálá statečnost, vyrovnanost, přijetí... a v mém srdci se kolíbá Tvůj tichý hlas, moudrost, pokora... nějak si neumím představit, že bys někdy křičel a vztekal se... byl jsi, tak jak jsem Tě poznala já, tak nějak zvláštně lidsky klidný... až si říkám, jestli ten klid vyvěral opravdu z Tvé lidskosti, nebo spíš z doteků Tvých neviditelných křídel... Byl jsi s námi rád, rád sis užíval ten lidský úsměv na rtech a rozevláté motýlky v duši, protože tuhle dimenzi jí umí dát jen člověk, jen lidské emoce. Díky za Tvou vnitřní vyrovnanost, budu z ní čerpat do konce svých dní...
» 07.04.2017 - 10:15
2
Jak mi může chybět někdo koho jsem nepoznal? Vždyť každý kdo za to stojí, mi o to stojí. Jde o to zanechat tu po sobě stopu. A to pozitivní. A proto mi můžeš chybět. Máš toto privilegium. Děkuji.
» 14.07.2017 - 16:27
2
píšu na druhý břeh pár slov o tom ,že tu hodně zůSTalo a že se k těm slovům vracím pro STatečnost děkuji
» 11.09.2018 - 23:21
Milena
Skoda, ze to nevidis, Radku... Ale co to zvanim...Ty to vidis. A usmivas se...jsi v duchu s nami...mame Te porad radi...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Paradox času