Levandule

Zakazuji všechny umíráčky!
Toužím po vztazích jiné "značky"...

(letošek je fakt těžký...)

Taky se chci někdy stulit do Tvé přátelské náruče :-)
Krásná báseň!

Posílám Tvému Zrození,
něco ze svého osení
... srdce :-)

Nenapadlo mě nikdy rýmovat podle PC, ale povedla se Ti :-)

Překrásná, hřeje mě v duši, děkuji :-)

Absurdní dramata do vlasů nebrat... jsou lepší způsoby čechrání... třeba hřebenem... nebo něčími prsty... ;-)

Stále máme co vyrovnávat... bohužel

Perfektní! Naše generace potřebuje babičky, potřebujeme jejich pokoru... abychom se mohli vyvíjet...

Hloubka Tvých písmenek mě dostala...
každé z nich mi mluví ze srdce... a ze všech a do všech... mých dimenzí... :-)

Ahoj prosincová! :-) Mám narozeniny ve stejné době.

Kříž uchopme pozitivně,
čtvero cestami pojďme :-)

Sníh jsou jen vločky zdání,
rána se k Tobě vždy sklání...

Přeji hezké dny :-)

Zůstane tu přece Maková panenka :-)

... pozítří krupice se skořicí, pak nudle s ořechy, bramborové šišky s mákem, tvarohové noky s opraženou strouhankou, palačinky, a třeba také něco slaného - rozpeky s houbovou omáčkou, šunkofleky, bramborové placky se zelím, zeleninové rizoto, chleba ve vajíčku, bramborová omáčka... miluju jednoduchá jídla našich babiček :-)

Místo oveček tu máme kozy, když vystupuji z autobusu... Je to pro mě vnitřní nádhera, jako pro Tebe... Děkuji za pohlazení... :-)

Početla jsem si... báseň i komentáře. Souhlasím... Jsem rebel se srdcem na dlani, takže ty emoce dobře znám. Zrovna letos o něčem podobném píšu knihu, tedy, ta podobnost je v malém měřítku - jednání se zaměstnanci ve firmě uprostřed tohoto státu... Je mi zle spolu s vámi... A spolu s vámi se snažím ve svém okolí o hezčí vztahy a svět... Kdybyste si s námi někdo chtěl popovídat a zazpívat u kytar v Přezleticích u Prahy, písněte mi mejl... :-)
PS: Na základce jsem dostala knihu Sokolka Věra, to kvůli stejnému křestnímu jménu a protože jsem chodila na sportovní a moderní gymnastiku, na cvičení spartakiád, a stále cvičila za činžákem, nebo na trávě u domu, kde tetička s dalšími kamarádkami v houfu sukní, zástěr a šátků na lavičce rozjímaly nad životem...

Koukám, že se částečně opakuji, ale nejvíc se mi líbí:

"vplouvajíc do mnohosti

pilulka Slunce v ústech nebe
hojivý lék, když život zebe"

To je fakt paráda! :-)

Napsala jsi pravdivě své emoce... zrovna tohle v rodině prožíváme. Z pekla je klika uvnitř, otevři... Hodně sil!

Pokud nechceš jen vzpomínat... a chceš jít dál... napiš mi... A drž se!

Dobře jsi to napsal :-)

"jsou pravdy které nepřebolí
a přesto je třeba v sobě si je nést"

Celé ty roky, Lucinko, vzpomínám a nechápu... Nechápu, co se stalo?
Často pijeme z Tvých krásných hrnků kávu, vzpomínáme a nevíme...
Miska k těm krásným hrnkům je plná ořechů... na jídelním stole... Neumíme je bez Tebe rozlousknout... Proč?