zelená víla

mám ráda ty chvíle, kdy na pólu vytvořím oheň a ohřívám si ruce, kapka po kapce stéká a já pozoruji, jak mění se v řeku..

super!!!

jééé, paráda, už dlouho jsem tě neslyšela zpívat, tak si tady lebedím.. umíš chlape umíš básnit i hrát..

mu litovat toho, co řeknu?? to snad ne.. :-)

mně tedy celkem bere slovo nikdy.. protože nikdy, to je strašně dlouho..

mám ráda samotu, tahle ve mně vyvolává osamocení,ale mírné, hloubavé..

nu nevím jestli k tomu stačí moc a pocit velkého příběháře a manipulátora
..nu vím, že ne, že to člověk musí mít v sobě a k tomu hodně hroší kůži, ale to urážím hrocha, páč hroši jsou mi milí :-) to nejde naučit, to jednomu musí mrznout svědomí..

už nikdy nic nebude jako dřív..

když cíl je cestou, kvalita zaručena..

pobavila jsi mi, broukám si poslouchej evičko, co to máš za tričko :-) to byl taky hit..

tak silné to tedy je!!!

taky se klaním a došla mi slova.. wau

tak to je delikatesa..

hmm láska a touha namíchané ve skvělé kombinaci ..

to je černá můra, na to se nikdy nezapomene..

taky se tam těším.. a že tam potkáme známých..:-)

krásná... maluješ slovy..

smutné, ale plné citu a vzpomínek..

jemná, jako láska k dětem..

jo, jo pravda, pravda :-)