Máš srdce na dlani

jak malá mořská víla..co krví písek promočí:)ST

Vítr už dávno srdce z dlaně smet´
A vrstva prachu skryla barvu jeho
v koutě je konce světa samotného
i spolu s poselstvím vyšisovaných vět...

Tam v řadách mudrců čitelno na pohled
a pro ty moudré rozhozený běhoun
a pro ty ostatní od nikam do ničeho
zmařené vteřiny andělských komitét...

Doufání za korzet a za podvazky dát
a natřít si ho do vlasů a v kůži
by bez sil mohl bludný vzdorovat
by bez potěchy dokázal si užít
alespoň okamžik, na míru, akorát

..než zase opodál si stoupne do kaluží..

..krásný..

:-) krásná.

šuměnka:
Jejda, tam mám pocit, že bych se měla červenat... vždyť Tvůj komentář je krásnější než moje báseň :-))...
Děkuji Ti

Siorak: Květka Š.: Díky, těší mne že se líbí...

Liška76: Děkuju lištičko, potřebuju vyklepat duši, asi předvánoční úklid...

Nakoukni do snů ne do prošlých nocí
co napoví slůvko, zlehka, po špičkách
Na louce z rána zapějí ti kosy
do vlasů vpleť kvítek s kapkami rosy... geniální, ostatně jako celá báseň

Moc hezká, obestřela mě Vánoční stříbrnou pavučinou.

René Vulkán: Děkuju, ani Tvá úprava dvou řádků nezní špatně :-)

carodejka: Děkuju, čarodějko, to mne potěšilo :-)

krásná..labutí....

Taková spanilá a křehká jízda pocitů...

Elisha: Děkuju :-)

Labuť se odpoutala od hladiny a vzlétla...
***

jc senior: Někdy je potřeba roztáhnout křídla a rozvířit vzduch... :-)

Tvá báseň je pravý skovost,
to potvrdí každý host.

Psavec:
Děkuji Ti hoste, že jsi zakočil
a svými slůvky labuť potěšil
:-)

Pěkná pocitová... st :-)

prošla jsem snem, tiše a po špičkách....

v úsměvu slzy
jen láskou a štěstím slzí

ANO!

Klaním se Ti!!!

do požáru hluku...

Dívám se do své knížky snů.
Co mi jen zítřek připomíná?
Vyčpělou příchuť prošlých dnů
poslední slzu ve sklence vína
drobečky nadějí v krasohledu
a všechny smutky vyhořelé v ledu.

ST!

hašlerka: Děkuji Ti, za krásné komentování verši.

chtěl bych denně psáti komentáře Ti
(jako labuŤI)
však čas je záře
(co v peruťích)

mizí

mé ST v době krizí....

Ť

Tolik komentářů a každý chválí,
ani já nemůžu jinak,
dojala mně ta nádhera verše,
po ránu tak příjemná.

s.e.n: Děkuji moc, Maruško, vážím si toho.

Kaleidoskop snů a přání,
krasohled touhy i naděje,
co jeden měl a co snad není,
co bylo, co bude, co je ...?

ST!

Zasr. romantik:
Díky, Láďo,
spíš si teď kladu otázku
proč bylo a co bude
a vůbec nejde o lásku

křísne a bude po tichu...a po zimě

musek jsem se ještě jednou vrátit
a dost možná to udělám znova
v tvé básni je magnet
a je krásně snová

kurník šopa, ještě se k tobě vracím, nedá mně to

Minulý pátek jsem byl večer v kostele na akci, kde se dávalo tzv. slovo na rok. V košíku je spousta krátkých veršů z Bible a po modlitbě jde každý namátkou vybrat to, které je má provázet celý rok.
Začal jsem po tomhle zážitku psát o tom básničku. Pak se mi připletla ta tvoje a doplnila mozajku slov mého nedodělku. Ráno pak, ještě za tmy narorátech jsme zpívali - rosu dejte nebesa shůry ...

Ze spojení s tvoji slokou se narodilo toto:
(tvých genů má však víc)

Slovo

zahleď se do mě, ne do prožitých zmatků
co napoví Slovo, tiše, po špičkách
pak skloň hlavu a přijmi krůpěj rosy
a má milost přijde v jejich kapičkách

René Vulkán: René, nezbývá mi než moc poděkovat. Jsi asi první, kdo se tolikrát vrátil k jedné básni... Mám z toho velkou radost a to, že jsem svými básněmi nejen potěšením, ale i inspirací, je pro mne velká odměna. DĚKUJI!

:-))..1*

A rozhostilo se ticho....
po takovém počtení skoro jako v katedrále,
skláním se,ohýbajíc břicho,
básnířko skvostná, jen tak dále...
ST

Labutěnko, každý Tvůj řádek je dokonalost sama, hloubka bezedného srdce, ve kterém levituji vždy, když Tě čtu... Nádhera odtajněná pro obyčejné lidi, kteří chtě nechtě stojí před Tvými písměnky duše jako před kostelem... s pokorou :-*

Kapička rosy skápka na tvůj vlas
s jiskřičkou štěstí a nové naděje,
že ráno uslyšíš zvonků hlas,
vstávej, osuš slzy,
usměj se, je adventu čas :-)

Kars:
Do úsměvu klauna se zahalím
a vpadlým očím šminkou pomohu
A s každým ránem mrazivým
budu jen věřit, že štěstí mít budu

Levandule: Děkuji Ti moc za krásná slova, pomáhají a teď ani netušíš jak moc...

Verena: Děkuji Ti, moc si toho vážím.

jsi jednou ze studánek ke kterým chodím mlsat poezii

Mario de Janeiro: Mario, děkuji tedy za Tvé mlsání a vážím si ho :-)

Tvá báseň je moc krásné posleství...

...nikdy se nemá přestávat doufat....
Krásné!

Zde třepotá se duše
v dlani
a nabízí se lidem všem

než srdce
máš tu k milování
jen s jediným svým motýlem.

Naděje je obruč, která nedovolí srdci, aby puklo. Krásná báseň!

Jsou to verše krásné
srdce na dlani
jako slunce jasné
kosů zpívání...
ST

Úžasná, ST :)

Tak já musím být vždy poslední a nic na mě nezbude .
Ta báseň je opravdu krásná a zároveň moc bolí a na druhé straně z ní čiší ba až křičí naděje do všech stran a to je moc dobře , protože , kdyby nebyla naděje a Bůh , tak nevím , zač by ten náš život stál .
Ale na druhou stranu , ten text má v sobě úžasnou sílu a moudrost .
Prostě každé slovo v něm je psáno duší a má své opodstatnění v kontextu celé básně .
Myslím , že kdybys vynechala pouze jediné , tak ta báseň mi bude připadat hluchá , spíš jaksi nevyvážená .
Je opravdu krásná a já jsem si jí četl asi tak desetkrát a pořád jsem se té krásy nemohl nabažit .
Jedno moje ST je na takovou nádheru opravdu moc málo .Zdraví Jirka .

Zavedla mě sem intuice. Koupím ji za to čokoládu, ale budu ji muset sníst za ni.

Psáno srdcem, krásná.

Naděje umírá poslední - mé životní krédo ;-)

ST ...šak tě mám v oblíbených už z literu :-)...(jen pro info)

srdce na dlani nesu každý den,
dávám ho nejen těm,kdož jsou k nám dobří.
I ty si ho vem, jsme přátelé modří...

Nakoukl jsem a jiskry snad brzy zasrší...

někdy jít se srdcem na dlani a někdy ho schovat, to je životní moudrost.. dávat, brát - jinak znemožníš radost druhého.. píšeš úchvatně..

Překrásno... :o))

Krásné.

pěkná♥

Později, ale***

Skutečně není vyprodáno, ještě jsem se do Tvého básnického sálu nějak vešel. :)

Uff, Jani ta je nádherná, přímo skvoStná, až kapky rosy při čtení Tvé básně skočily na Culíka řasy:-)), co nádherných spojení je ve Tvé básni a každý kus ochutná...