zelená víla

krásná, kdo by přežíval, když má možnost žít a milovat..

nacházení... je mi milá, ráda se toulám..

nezáleží na věcech, záleží na významu těch věcí...

Jsme hraví,
bavící se tvorové
vydry vesmíru.
Nemůžeme zemřít,
nemůžeme se zranit o nic víc,
než se mohou zranit iluze na plátně.
Ale můžeme věřit,
že jsme zranění,
do těch nejbolestivějších detailů,
do jakých chceme.
Můžeme věřit,
že jsme oběti,
zabíjené a zabíjející,
zmítané štěstím a smůlou.

červené oblaka a v nich slunce, vteřina za vteřinou měnící se, přesto stálé, jako východ... více či méně, přesto je..

když pominutí z minulosti překrývá přítomnost.. přesto je minulost součástí..

moc hezky napsané maličkosti lásky..

stereotyp mám ráda, není v něm žádná negativní zpráva... a vždy jde rozsvítit...

modrá oáza..

cinkohra..

když si lehneš na záda , roztáhneš ruce, zavřeš oči tak cítíš jen tlukot vlastního srdce...

bolavá

malé, velké chvíle..

samota je zdravá, osamocení ničí a touha, touha nás nutí jít..

krásná miniaturka..

síla slov i pocitů...

hmm síla.. se smrtí se bojuje, smrti se snaží lidi utéct, ale ty se na ní těšíš... hmmm

ta síla okamžiku, ta fascinující síla okamžiku .. skvělé..

i krátký výlet odnikud nikam pomáhá vyčistit hlavu..

pěkná pohádka..