zelená víla

Věci, ty mizejí v jediném okamžiku , popadne je vítr a jsou pryč. Ta její stříbrná lana.., když se člověk tak silně připoutá k věcem a lidem, nezmizí s nimi i jedna jeho část, když zmizí oni?
Mnohem lepší je se připoutat k myšlenkám, které platí navěky, než k věcem, které rychle pominou.
Teď přijde další zkouška...

kdysi jsem měla pocit, že jsem našla směr cesty, šla jsem budovala, dávala, získávala a pak jsem narazila do zdi, v ten moment mi došlo, že tak ne, cíl dobrý, ale cesta tudy nevede.. odbočila jsem kousek stranou a ten kousek pro mě byl celý světadíl, začínal otázkou proč? končil otázkou jak? a přesně po odpovědích se rozprostřel vesmír a já uviděla cestu...
já vím, stručněji, stručněji

Obhajuj
hranice svých možností
a opravdu
se jimi
stanou...

patrně i k použití.. úžasný obsah..

neopotřebovaná bezcílnost k sobě navzájem..

i ti z cípu severního hřejí.. naštěstí..

nevěřím na polopravdy..

sytit se je dobrý..

tak to tedy neee,nikam neprchám.. budu taky se sklenkou koukat ven..:-)

a fotil jsi???

nekonečné bohatství..

bolestné ublížení...

lákavý zvuk..

:-)

člověk má svobodu ve svých volbách ... něco získá , něco ztratí.. ale krásu si nese dál, smutné se zapráší , ale nezapomíná..

člověk má svobodu ve svých volbách ... něco získá , něco ztratí.. ale krásu si nese dál, smutné se zapráší , ale nezapomíná..

vau..

můj táta mi naučil les milovat, ctít ho, pozdravit a zhluboka dýchat.. užívat si ohňostroj chvil a sounáležitosti , kterou nabízí... les má duši, poslouchá, co říkáš a odpovídá tak, že léčí.. les by měl žít a rozprostírat své neviditelné kořeny.. ST díky

a já myslím, že "bohatí" jste všichni moc.. tak hlavně zdraví..

spousty kapek vytvoří moře.. a každá je podstatná..

otisky v duši nikdy nevymizí..