zelená víla

je to zázrak...

všednost nevšední....

i spát znamená žít :-)

pohledy ze středu mám nejraději ( ať už jsou to mosty či vodní hladiny) :-)

žena mnoha barev :-)

vyjádřit po - city je nám dáno kdykoli... :-)

není nad veselost... :-)

tak to pošeptej dřív, než vydechneš... potěšíš... :-)
jooo veršovat to já neumím, ale snažím se... :-)) oslovila mi ta upřimnost pocitů..

lad, vštěpuje ti snad
ladně, chodí laně pít
vtip?
vůně sena
odzbrojena
v kouzlu kopretin
kypříš skrýš...

první láska v nás nechá otisky.... být bohem?? nevím nevím :-)

kdyby život neměl, nemohl by si vybírat zda ano či ne... asi jen možná nemám rouhání ráda... když už žiju tak ať už, když mohu...

volíš samé delikatesy... lidskosti... to mi voní... ukládám si...

mám taky jednoho plyšovýho Mazana :-) je neskutečně skutečnej :-)
hladíš slovy, hladíš významy...

existuje jedna výstava fotek dětí onkologicky nemocných, ty fotky z té nemocnice, páč je to místo, kde je jejich přechodný doma, fotí jen to, jen tam... je to síla, skládanka okamžiků, kolikrát jsem chtěla vidět jejich očima, já vím,jak divně to zní, ale oni viděly takové detaily krásy v té hrůze... jak je to složitý, tohle vidění... nechci aby to znělo pateticky, protože ty okamžiky byly rozprostřené neskutečnou krásou, silou a odhodlaností...

s.e.n: jsou místa, kde se člověk zastaví a vnímá... hřejivá, milá, vonící... pochopila jsi ten okamžik, děkuju...

byla, je a bude.. neVěra... je to zrada... jsme lidé, chybujeme... bolí, ale lze odpustit a jít dál, lze, pokud chtějí oba...

volný vztah k vnímání...

to je tak jemné, tak průhledné, tak detailní... krása...

já mám tedy ještě nějaký ten kousek ke kulatinám... jak jsi to tu napsala je to hezký zlom...

krásná básnička, krásný fotky... ty jsi taková hřejivá a budeš i v zimě :-)