zelená víla

krásně motivační... škoda že už nejsem malá :-)

jsme partneři, my lidé...jsme vhozeni do života, start máme stejný a cestu a cíl si volíme sami... někdo si myslí, že je něco víc, někdo se podceňuje a někdo září, dává, nabízí ruku, ukáže směr.... aby se mohlo dávat, musí se přijímat, cokoli... podstatná je ta vlastní cesta, protože tou jdeš, tu vnímáš, tu ovlivňuješ... a u druhých je třeba akceptovat svobodu... dívat se na tu cestu, nechat jít, nechat nacházet... jsme partneři, my lidé, jsme volní pro své vlastní cítění...

hmmm... pohladila...

jako bych tě viděla... takovýhle lidi s tou jiskrou v sobě, v rukou boty a v očích zasněný pohled, tak tyhle se přehlídnout nedají :-) naštěstí...

hřejivost chvil... hřejivost okamžiků...

někdy někomu pomůže to, co ani my sami nevnímáme... třeba byl vděčný za tvou přítomnost, kdo ví...

vzpomínkové teplo... já mám dopisy schovaný a někdy si v nich ráda pročítám, usmívám se, směju, tečou mi občas i slzy, jsem ráda, že jsem to všechno mohla žít...

Počátky Tě dobily... sice jsem měla víkend s partnerem a přáteli a nemohla jsem, ale víkend to byl krásnej a to nebe pozorovat je prostě delikatesa :-) ať se tě múza drží... :)

nespěchám... mně pak unikají detaily a já detaily ráda...

CULIKATA: to je to tak cítit?:-)

CULIKATA: mají a také mají krásně jemné nosy :-) když se na mě dívají mám v sobě pocit zázraku, ta jemnost a když je obejmeš jakoby ti rozuměli...já si teď oblíbila takový mrňouse, jsou jako větší pes a mají tolik energie... i se cvičí jako asistenční... taková spousta energie z nich dýchá... a ti velcí je pozorují a myslí si své :-) jojo hrdost koně...

vážně palba... :-)

ta průzračnost přemýšlení zůstává v každém věku... a i když je vše poklidnější, je to krásné... jako tvá báseň...

enigman: jak je libo :-)) olala, tady ho máš ...

i má...dívám se na fotky z chvil mořem hladících---hmmm.. neváhám, ihned se vrátím tam....

i já děkuji těm krásným ve mně kouzelných... moc je ráda mám, ví to.. díky za uvědomění...

neměla jsem milující babičky, ale rády mě měly obě dvě... ne takhle, ne jen tak... krása téhle lásky... chci být jednou takovou babičkou...

Špáďa: ne nemá :-)

nejen v nás...

i jedna tvář tohle umí... :-)