zelená víla

ještě před pár dny jsem se courala kolem moře a dívala se na hvězdy, obdivovali jsme je, bylo jich tolik...velký, malý vůz a některá souhvězdí jsem neznala, jako by byla nová, smála jsem se...od té chvíle se všichni smáli mé lásce ke tmě, ale já ji prostě fakt mám ráda... je kouzelná :-))

náš soukromý ráj :-)

víra je důležitá... v cokoli... i najít cestu, kde vlastní ubohost není...

Dnešní svět - plémě rozmanité
neuškodí trocha selekce
zkoušek správnosti
a vědeckého průzkumu.
Jeho výsledky mohou nadchnout
ale čas ukáže jestli zdání neklame.
I ten nejdovednější licoměrník
později se odhalí…
Laborant ví co je trpělivost
a kdy je třeba říci dost.
... tak tohle je výborný, selekce je důležitá i když jsme občas dostali do zubů... kolik vztahů ztroskotá na dovolené a také v prvních letech společného žití...

já mám na některé plešaté slabost... když jim nechybí charizma... hmmmm... :-)))

hmmm... pokud to má takový dopad na člověka, měl by si každý z nás dát lžičku po ránu... i když... :-)

čas je spravedlivý, všichni stárneme... někdo i v duši, bohužel... zamilovanost je prevít, někdy se lásky nedočká a někdy ani láska nebyla pevná... a ač to zní jak to zní, je dobře, že je pryč... ať brzy odbolíš...

drží se těch, co je obdivují :-)

těším se na pouštění draka... na spadané listí... a tenhle víkend bylo krásně...nádherně...

čím víc se občas ptáš, tím méně se dozvíš ...a tajná místa se neprozrazují :-) přestala by být tajná ....

není nad hraní strunek v duši... kdekoli :-)

to je nádhera....jak je někdy právě takhle vzpomínat těžké a zároveň to hřeje... ta láska zůstává, zůstává navždy....

rovnováha duše je krásné nalezení.... a válení se v mechu taky :-)

krásně napsané... někdy něco končí, to je život, ale něco nového začíná, občas jsme se spletli v tom, koho milovat a ten následně z našeho života odchází, ale něco tam přinesl a když nezbyly krásné vzpomínky, tak alespoň zkušenost... pro mě to přinášelo to, nevěřit jen hezkým slovům, protože slova se mluví jako voda teče, ale jen málokdo dle toho jak mluví umí žít a dávat a poté ta slova byla velmi velmi prázdná... :-) snad i proto si vážím slov a citů, které jsou myšleny vážně, protože už vím, jak znějí ta prázdná...

já miluju déšť... v létě v něm ráda blázním, když jsem někdy byla smutná a přišel na mě pláč, nebylo v tom dešti vidět, že mi stékají slzy po tváři :-).. před pár dny jsem se vrátila od moře a jeden den tam pršelo, seděla jsem na skále a dívala se na ty kapky co padaly do moře, jak se větrem zvedly vlny tak voda mi hladila nohy.... ta chvíle byla kouzelná...

fakt zajímavý.... takovej drsnej pohled - na jednu stranu toho člověk nasliboval a ty naivní a srdcervoucí naivní řeči a sliby mi už taky neberou a to nejsem nijak ostrá... člověk zraje a tu opravdovost začínám rozeznávat ..sliby chyby, něco na tom bude neslibuj a čiň :-)

krásně citlivě napsaná... a ta nezapomenutelnost ve mně rezonuje, tu si ukládám, to nejsou jen slova na papíře....

k zamyšlení.... já to tak prázdně tedy necítím...

každému jak je libo... ono člověku někdy chvilku trvá to rozeznat, ale pak utíká, co mu síly stačí... leč každá zkušenost je dobrá :-)

kdo opravdu hledá, tak najde... sebe i mnoho dalšího :-)