René Vulkán

Bambulka: Ahoj, Slávka je jasnou zakladatelkou a průkopnicí. Ty do minimaxi taky jasně patříš.

jednoduše
není suše

Ahoj :)Nešikovná Aničko (Levá -Andule) - Levandule, je to moc povedené
Dobře napsaná miniatura vydá za půl sbírky.

báseň psaná "na dřeň"

rýmy jako víno
lehce se mi odhodilo
moje běžné "líno"
a stal jsem se sprinterem na trase tvých veršů

Přijde mi to zajímavý, s náběhem na "krásno" ale mírně nesourodé

zenge: jasně, jakou jinou chaloupku bych myslel, než tu Tomovu :-)

asi by i prokletí básníci měli z tvého holdu radost

I mé Brno má stejné chutě
a kdyby bylo živé
řelk bych mu
miluji tě

ej, ty jedna labužnice

úplně cítím to rozechvění, jestli se aspoň něco splní

rozumím a poklona

seš vtipnej, baví mě to

svěží frázování, svěží rýmy a vůbec svěží

Amarant hořící

mráz

na líci

jíní zimy předzvěstí

stomy převlékají
v nevěsty

Pár nesměrodatných postřehů:
Začínáš velice silným slovem - umítání, které dává laťku vážnosti příběhu velice vysoko. Další verše nasvědčují tomu, že budeš pokračovat v silné výpovědi.
Pak ale přichází:

"kultura kolem nás neuspokojuje"

Pojem kultura mně přijde v čase umírání jako nepodstatný, mělký.

Ale jsem rád za pokračování, které znovu vystřeluje kvalitu a vážnost básně do výšin:


a najednou si říkám kolik
citů
promarnili jsme…V Y N I K A J Í C Í !!!


... a celé další pokračování rozhovoru (básně) stojí za přečtení a zamyšlení.
Díky

vtipný, říkankovitě zrýmovaný, ale to vůbec nevadí

Jo a ještě něco, slovo "srdceryty" jsem měl v v jedné sloce básničky "transsrdeční magistrála". Ale sloka se mi nějak nepozdávala pro těžkopádnost, a tak jsem ji tam nedal. Zmíněnou básničku (však jen s homeopatickým otiskem "srdcerytů") mám na literu.

Celé mi to přijde jako:

Nasnímané časosběry
dotyků z podvědomí
bez přímé úměry
se stavem paměti

Něco pro mě
pár pro tebe
zbytek (za čas)
pro děti