René Vulkán

taky ho mám rád, přečetl jsem ho v mládí celého

Výborná trochej!

PS
úplně nepatrný detail: kdybys ve třetím verši od konce udělal změnu - do nebíčka samo vejde - dosáhlo by se tak dokonalé trocheje

Možná trochu snížit počet zájmen?

smutné a milé zároveň

panK.:
dík moc

Radegast: Lilith: Dota Slunská:

dík

Lilith:

že jo

Vzletné,

moudré.

Vzletněmoudré.

Ani Bašó by se za tohle nestyděl.

Cestičkou blátivou
k Brnu
se hrnu
jak starý poutník
s artrózou v koleni

Občas si dřepnu
kalhoty shrnu
neboť mám v břiše
zavilé bolení

Vypil jsem barel chlastu
sněd fůru vařených vajíček
Teď mám v kalhotách pastu
chechtá se kuřátko, jehňátko, zajíček

sugestivní

Radegast: Lilith:
díky

šermíř schytal v srdci díru
z kordu chlapa od mušketýrů

impozantní, mně by počet nápadů vystačil na tak na 5 básniček

sailorr:
díky za poklonu

Pěkné něžné vyznání. Možná tolik nezatěžovat jednotlivé verše slovy - např. poslední, třetí

Pro poezii není vždy nutné vše dokonale vypovědět, mnohdy je víc právě to, že se jen naznačí, nastíní...

Pro příklad první dvouverší - kratší varianta, která i zlepší rytmus tím, že vznikne čistá trochej:

Stojíš v stínu vzrostlých palem
Život s tebou, je mi darem

Zažili jsme kupu bázně
v Lipová Lázně
a v Karlově Studánce
potkali jsem obránce
rudého míru

Báli jsme se
přetáhnout jej hůlkami
se zmrzlými kulkami
jak na Pamíru

Rád vzpomínám
jak nedalo se říci - tonu
v Balatonu

Jak i malá sestra Lena
měla vody nejvíc po kolena

Naši se nemuseli bát
že ke břehu by neuměla doplavat

Vojta:
Dík za komentář,

k rytmu: nechtěl jsem volit záměrně vázaný verš, spíš smíšený, s klopýtáním jako v popisované opilosti.

Fakt obdivuhodný, jak umíš být neotřelá, nápaditá a psát zlehka.