Špáďa

Třetí sloka velmi dobrá

Další bomba na konci zápalné šňůry.

Reality show.
Prý hoří i čas.
Kýbl vody. Šplouch.
Dýmuplný pšouch.
Poté ranní mráz.
Znovu vítr dých,
a rozhořel Vích.
Do ruda žhne zas
plamen plný krás.

Další kóta pokořena!

Smutek servi!
(Chce to nervy.)
A pak víru
v novou sílu.

Jedna skvostnější než druhá,
každá z nich silná vzpruha,
co moudra nalívá,
byť mozek jiná pohřbívá.

Kde ty obrazy doluješ nebo co kouříš a piješ, když je tvoříš?
Krása a originalita, zejména v obalovací technice!

Tvé básně neoplývaj lácí...
a proto neboj se: Nevykrvácíš...

V životě stále nacházíš,
ale i naopak — ztrácíš...

Že víc než přijímáš,
raději rozdáváš,
byť dá to někdy práci,
opravdu, neboj se: Nevykrvácíš...

Do deníčku nakouknutí
říká, jak tvé srdce smutí,
když změní se na želé,
co je k ránu kyselé...

Miláček stokrát jinak...

Nádherná slova způsobila, že tuze tklivá melodie se mi začala vyrývat do duše.

Moc krásná vnitřní pocitovka

Jó, vůně zklamání... — měla by skončit v koši!
Ať srdce potěšit mohou zas noví hoši...

(Nebo aspoň jeden, ale ten pravý.)

Měl by své polibky
rychlejším spojením
posílat tobě v dál,
ať vůně ze slivky
nestrádá vyčpěním,
až přijde zimní král.

V hospodě maj chutný pivo,
venku pěkný baby...
převýchova není možná,
proto těžko radit:
Můžeš ho buď tolerovat,
anebo pak zabít... |;-)

Olčo:
Dík za stopku u blbůstky.
Kéž si smíchem ťukneš kůstky.

jc senior:
Pulci se dnes nechtěj nadřít,
a tak skáčou do záňadří...
ty, co se v něm opijí,
možná chytneš v Podyjí.

Kajuta:
Povídal pan Šulce Julce,
že uvěznil pulce v lulce.
A tak Julka držíc kulky
zachraňuje pulce z lulky...

isisleo:
Hej vodníče, vývoj pulce
páchne velkou mezerou,
bez ochrany při potulce
štiky prý ho sežerou.

Kapka:
Těší mne.