Špáďa

piTrepuS!

Nádhera! Slova jen zdánlivě vypadající jako od boku vystřelená. Určitě však prošla nejen přes mušku a hledí... Zrodila se... ale Modří všichni vědí...!

To nejlepší nakonec:
Pode mnou a Jablonec!

Básně se nesmějí recyklovat? Nebo snad až za to let?

Možná žes plula v kytce
tam někde na Rokytce...
se bouřka u Botiče
jiného rýče týče...

Parádní rozpis vzniku moků
z paprsků Slunce a našich roků...

Jetel mletej
je tej sjetej.

Valcéř Břeclav
je tu dutej.
"Lav" sval
      "dur zrud"
jemu umej.

Navzájem, ej, je mej a zván... |;-)

Neřád bol obdařen?!
Ne! Řad bol obdařen.

Dá řádce blbec, dá řád?
Dá řádce putnou, on, tupec, dá řád?

Dá řádkám mák, dá řád?
I bordelem dá řád: Mele, drobí... |;-)

Dá řádka jak radu, tak katu dar, kajak dá řád!

To já vím, to mě jen tak napadlo v souvislosti s původem českého slova platit...
Na horách neraste, v poli ju nesejú...

Původně se plátnem platilo... dnes se platí i malováním. Jestli si někdo myslí, že i milováním, tak to je na velkým omylu, plete si ho s pouhým sexem...

Zengeho jest dílo čtivé
i ve vážných tematech...
Lidský příběh z doby divé —
nestačí mi téměř dech!

Já střídám sny s realitou,
ideál není můj cíl,
s provizorně duší sbitou
pro radost se narodil.

Proto jiným chci ji dávat,
za to od nich moudra brát,
štěstí sdílet, s láskou fárat...,
než mi osud vnutí mat.

Koloběh žití a bytí,
ať prší nebo svítí.
dokavad tělo plane,
nikdyvá neustane.

Má v televizi velet vám?!
Jalová zavolaj...
Uch! U dveří řev duchů.
Jalově děvo laj!

Mí, vím.
Neusínám, k mání su, eN.
Su pro korpus.
Ú, jará, tu o tom hmotou tárajú!

Já si dal včera book na face a vedra tak částečně prospal...

Pasáže jak z deníčku naší dvouleté dcerky, až na to, že:
Vláček nebyl v bříšku medvídka, ale v tom jejím, a nebyl dřevěný, nýbrž pantograf. Počala ho, když jí byly necelé dva roky, k porodu však nedošlo, narodily se jí nakonec dvě lištičky, které pak pilně kojila... Jednu z lištiček zapomněla během maminčina nákupu v pekařství, tuze nad její ztrátou plakala a přestala teprve, až ji na druhý den paní prodavačka ujistila, že tu lištičku někdo hodný k sobě přitulil a určitě nestrádá...

Těším se na čtvrtou desítku Láskovin!

Zase povedený kousek!

Nějak se mi ztrácí, co vychází z úst muže, co z ženiných. Obdobně to bylo v tvém prvním zde díle... (nebo jen chybně použitý přechodník (?)) Tos tu byl(a) v mužském převleku, teď jsi v ženském. Nejspíš nemůžeš najít tu správnou orientaci jen tady na Libres, ale až najdeš, kde se zde edituje pohlaví autora, už ho po další básni neměň... |;-)
Rozhodně zajímavé dílko. Škoda, že jen vesměs gramatické rýmy.